Po zkušenostech s bojovým plynem yperit se USA během 40. let 20. století připravovalo jeho použití nepřáteli i během druhé světové války. Počítali s tím, že Němci a Japonci nedodrží mezinárodní úmluvy a bojový plyn nasadí na spojenecké jednotky.

Vláda USA se tak rozhodla, že začne testovat yperit na vlastních vojácích, aby zjistila, jak své vojáky před plynem chránit. Do experimentu se zapojilo více než 60 tisíc vojáků. Za jsou účast byli odměněni vyznamenáním, pochvalou nebo vycházkami.

Psali jsme:Jeden z nejúspěšnějších britských stíhacích letců Douglas Bader zvaný „útěkář s protézami“

Více druhů experimentu

Metod výzkumu bylo hned několik – náplast, terénní testy a plynové komory.

Náplast – náplast, byla metoda, kdy testovaná osoba dostala náplast, na které byl yperit v tekuté formě. V tehdejší době byla tato metoda považována za téměř neškodnou. Dnes víme, že i minimální množství yperitu se váže na DNA a kromě puchýřů na kůži může později způsobit i rakovinu.

Terénní testy – v tomto experimentu armáda testovala použití yperitu na vojáky v plynových maskách, v simulované bitvě.

Plynové komory – pod tímto termínem si většina z nás vybaví plynové komory, které používali Nacisti v koncentračních táborech. Američané je ovšem používali pro testy na svých vojácích.

Psali jsme:M46, M47, M48 a M60 – tanky hodné pojmenování po generálu Pattonovi

„Bylo nám, jako kdybychom seděli v peci," líčí 93letý Rollins Edwards, jeden z dobrovolníků v experimentu. „Kluci kolem mě křičeli, volali o pomoc a snažili se vyrazit zamčené dveře komory."

„Yperit nám v podstatě sundal kůži z rukou. Prostě nám shnila kůže na rukou," popisuje výsledky Edwards. Více než 70 let od experimentu trpí silnými potížemi s kůží, která mu ve velké míře odpadává.

Testy podle barvy kůže

Jak zjistili reportéři americké stanice NPR, vojáci byli do experimentů vybíráni také podle barvy kůže. Vláda USA totiž chtěla zjistit, zda má yperit rozdílné účinky na lidi, podle množství kožního pigmentu. Velkou skupinou testovaných vojáků byli ti, co měli předky pocházející z Japonska. Armáda na nich testovala, jaké účinky by měl yperit na Japonské nepřátelské vojáky.

Své vojáky testovala i Velká Británie

Stejně tak se experimentů zúčastnila armáda Velké Británie, která testovala účinky yperitu na 20 tisících vojáků včetně vojáků z kolonií. Deník the Guardian zjistil informaci, že vláda testovala plyn na indických vojácích. Těmto testům se věnuje kniha vydaná v roce 1998 - Keen as Mustard.

V roce 1993 byly všechny informace o těchto testech odtajněny a bylo zjištěno, že ne všichni zúčastnění vojáci dostanou odškodnění. Právě proto, že testy byly tajné, tudíž se vlastně nestaly. A vojáci jen těžko dokazují, že na nich byly testy prováděny. Neexistuje totiž průkazný důkaz, že experiment vůbec existoval.

Teprve v roce 2015 se do této záležitosti vložila vláda USA a senátor J. Donnelly uvedl, že je nepřijatelné takto zacházet s válečnými veterány. Ze všech vojáků, kteří se experimentu zúčastnili ovšem odškodnění dostane jen malá část z nich. Někteří padli ve válce, další zemřeli stářím a jiní nemají doživotní následky.

Yperit nakonec během druhé světové války nebyl použit ani Japonci, ani Němci.