Před pár dny skončil obranný veletrh VIDEX 2022 (Vietnam International Defence Expo), vůbec první obranný veletrh odehrávající se ve Vietnamu. Ve Vietnamu se totiž obranný, či vojenský veletrh zatím nikdy neuskutečnil, o to zajímavější jsou pak závěry, které letošní veletrh ukázal. Vietnam se totiž pomalu snaží vymanit z ruské sféry vlivu, alespoň co se zbraní týče. V současnosti je však země stále na sovětských zbraních kriticky závislá a odklon od Ruska bude trvat ještě několik dlouhých let. 

Foto: Vietnamští vojáci s americkými přilbami typu FAST. V současné době vietnamští vojáci přecházejí ze sovětských přileb SŠ-68 na modernější americké typy FAST, MICH a PASGT | Wikimedia Commons / Public Domain

Mezinárodní vietnamský obranný veletrh VIDEX se odehrával od 8. do 12. prosince na Hanojském vojenském letišti Gia Lam a veletrhu se zúčastnilo celkem 170 společností z celého světa. Hlavním tématem veletrhu bylo snížení vojenské závislosti země na Rusku. Vietnamská lidová armáda totiž z drtivé většiny spoléhá stále na technologie Sovětského svazu, potažmo Ruska, které je stále největším dodavatelem vojenského materiálu do Vietnamu. Podle mezinárodního institutu Stockholm International Peace Research Institute je Rusko největším dodavatelem válečného materiálu do Vietnamu, kdy mezi léty 2007-2021 dovoz ruského vojenského materiálu činil 56 % vietnamského vojenského importu, s 19 % pak následoval Izrael a se 6,6 % Jižní Korea. Tradiční trhy se však nyní snaží od Ruska odtrhnout, a to z velké části i díky velice špatné reputaci ruské vojenské techniky na Ukrajině. Mezi léty 2021-2022 klesl ruský import do Vietnamu o 71 %. Také další silný ruský spojenec Indie snížila import ruských zbraní o celých 47 % a celkově se tak ruský vojenský export propadl o 21 %.

Psali jsme:Rusko nabídne Malajsii celou paletu bojových letounů včetně letounu páté generace Suchoj Su-57

Vietnam je pro Rusko i přes výrazný pokles objednávek stále důležitým partnerem. Zatímco v roce 2014 Vietnam nakoupil z Ruska zbraně v hodnotě 1,06 miliardy dolarů (zhruba 23 miliard korun), v roce 2020 to bylo již pouhých 9 milionů dolarů (zhruba 207 milionů korun). Vietnam mimochodem nakupuje zbraně z celkem 26 zemí světa, včetně České republiky. Zatímco v rámci Vietnamu import zbraní z Ruska výrazně klesá, import z Izraele, Běloruska, Jižní Koreje, USA a Nizozemska roste.

Vietnam v současné době hledá náhradu za zastaralé sovětské systémy, jako jsou obrněná vozidla BRDM-2 a pobřežní raketové systémy 4K44 Redut-M (v kódu NATO SS-C-1 Sepal). Vietnam avizoval, že chce tyto systémy nahradit „neruským ekvivalentem“. Již v minulosti Vietnam nahradil sovětské/ruské transportní letouny Antonov An-26 evropskými letouny Airbus C-295, protivzdušnou obranu zas Vietnam posílí izraelskými systémy SPYDER-MR, kterými nahradí zastaralé sovětské systémy S-125 Něva/Pečora, S-75 Dvina a Strela-10. Zajímavostí je i nákup 12 amerických cvičných letounů Textron T-6, kterými nahradí ruské stroje Jak-52. Pro nás je zajímavé, že Vietnam objednal také 12 nových českých proudových cvičných letounů L-39NG, kterými doplní, a poté nahradí ruské proudové cvičné letouny Jak-130. Klesajícího zájmu Vietnamu o ruské zbraně si je vědomo též i Rusko, na veletrhu totiž bylo přítomno pouze 6 ruských zbrojařských společností.

Foto: Radar S-band vietnamské společnosti Viettel namontovaný na ruský KAMAZ | Viettel

Přechod na západní vojenské technologie bude ovšem pro Vietnam složitý. Změna desítky let budované architektury, kapacity, logistických uzlů, ale i například výcviku bude velmi finančně náročná. Ruské a západní technologie totiž nejsou interoperabilní a Vietnam tak bude muset vyměnit téměř všechny přidružené systémy, jelikož s ruskými resp. sovětskými systémy nebudou schopny spolupracovat. S tím souvisí i výuka cizích jazyků. Drtivá většina vietnamských vojáků neovládá žádný druhý jazyk, a když už, jedná se o ruštinu, kterou se učí obsluha sofistikovanějších systémů, jako jsou operátoři protivzdušných systémů, či ponorkáři.

Psali jsme:Online CZ Konfigurátor je nyní dostupný v šesti zemích

Veletrh VIDEX se konal na ploše o celkové rozloze 50 000 čtverečních metrů, z toho 20 000 metrů zabírala venkovní expozice. Celkem zde vystavovalo 174 společností z 30 zemí (Asie, Evropa a Amerika). Součástí zahajovací ceremonie byla letka letounů Su-30MK2 z elitní letecké složky, pluku 972, které ve vzduchu vypouštěly obranné fléry. Předseda vlády Phạm Minh Chính při svém proslovu zmínil, že „Veletrh je symbolem důvěry, přátelství, spolupráce a rozvoje a představuje náklonnost mezinárodních přátel k naší zemi, jejím lidem a hrdinné Vietnamské lidové armády. Jsme svědky rostoucího počtu tradičních i netradičních bezpečnostních výzev a existuje silná potřeba podporovat multilateralismus, solidaritu a úzkou koordinaci mezi národy založenou na spravedlnosti, rozumu a mezinárodním právu.“

Podle generálmajora Lê Xuân Sanga pak není veletrh jen o výstavě zahraničních zbrojařských firem, ale hlavně o propagaci vietnamského obranného průmyslu, který na mezinárodní scéně nemá v podstatě žádné zastoupení. Vietnam v současné době totiž vůbec nevnímáme jako producenta jakýchkoliv pokročilých zbraňových systémů, což měl veletrh změnit.

Foto: Vietnamský dron HERA. Minometná verze disponuje místo fotoaparátu závěsníkem na 9 minometných granátů | RtR Robotics

Patrně nejzajímavější domácí prezentaci měla vietnamská státní společnost Viettel, která kromě ručních zbraní venku vystavovala i několik svých radarů, z nichž nejzajímavějším byl 3D radar S-band, který je schopný zachytit až 300 leteckých cílů na maximální vzdálenost 360 kilometrů. 

Dalším velice zajímavým produktem byl pak minometný dron vietnamské společnosti RT Robotics, založený na systému HERA UAV. Dron může nést až 9 minometných granátů, které je schopen precizně vypouštět nad pozicemi protivníka. Samotný dron je skladný, lehký (váží pouhých 9 kilogramů) a přenáší se ve speciálním batohu, přičemž může vzlétnout do jedné minuty. Maximální nosnost je 30,5 kilogramů a ve vzduchu se udrží až 56 minut (46 minut, pokud je plně naložen).

Zdroj: Defense News, Vietnam News, Radio Free Asia