Výbuch munice na USS Arizona zvedl bitevní loď z hladiny. Zahynulo 1177 námořníků
Japonský útok na Pearl Harbor během druhé světové války přiměl Spojené státy oficiálně vstoupit do konfliktu. Toho dne, 7. prosince 1941, přišlo o život přibližně 2 400 lidí a námořnictvo o mnoho bitevních lodí a dalších plavidel. Symbolem ztrát z Pearl Harboru je bitevní loď USS Arizona, jejíž posádka tvořila téměř polovinu všech zabitých během útoku.
USS Arizona byla postavena v námořní loděnici v Brooklynu ve státě New York v letech 1914–1915. Do služby byla uvedena 16. října 1916 a připojila se k USS Pennsylvania jako jedna ze dvou bitevních lodí třídy Pennsylvania.
Během první světové války se nezúčastnila bojů a místo toho měla za úkol patrolovat u východního pobřeží USA. Po skončení konfliktu byla jednou z lodí, které doprovázely USS George Washington při přepravě prezidenta Woodrowa Wilsona na mírovou konferenci v Paříži. V období mezi první a druhou světovou válkou prošla řadou úprav a modernizací.
Foto: Ikonická fotografie potápějící se Arizony | Wikimedia Commons / Public domain
V dubnu 1940 byla USS Arizona spolu se zbytkem tichomořské flotily přesunuta z Kalifornie do Pearl Harboru, aby sloužila jako odstrašující prostředek proti japonskému imperialismu. Den před útokem na Pearl Harbor, tedy 6. prosince 1941, loď natankovala plné nádrže paliva, téměř 5,7 milionu litrů, v rámci příprav na cestu zpět do USA, která se měla uskutečnit později téhož měsíce.
Ráno 7. prosince kotvila USS Arizona u pobřeží Fordova ostrova. Během japonského útoku byla zasažena horizontálními bombardéry a utrpěla menší poškození zadní a střední části lodi. Těsně po osmé hodině ranní přišel zničující úder, když loď zasáhla 800kg bomba. Výbuch způsobil vznícení paliva a munice, což mělo za následek explozi, která doslova na okamžik zvedla loď z vody.
„Nebyla to samotná bomba, která způsobila obří explozi,“ řekl v roce 2019 časopisu TIME Jay Blount, mluvčí Národního památníku Pearl Harbor. „Byla to její vlastní munice – stovky tisíc kusů munice, které explodovaly všechny najednou.“ USS Arizona se potopila přibližně do hloubky asi 13 metrů. Zatímco většina lodi klesla pod hladinu, její nástavby a stožáry hořely ještě dva a půl dne.
Téměř polovina všech, kteří zahynuli v Pearl Harboru, byla na palubě USS Arizona. Zatímco 334 až 355 členům posádky se podařilo útok a následný výbuch přežít, 1 177 jich takové štěstí nemělo. Mezi zabitými byli velitel lodi, kapitán Franklin Van Valkenburgh, a kontraadmirál Isaac C. Kidd, velitel první divize bitevních lodí.
Mezi těmi, kteří při výbuchu zahynuli, bylo také všech 21 členů lodní kapely US Navy Band Unit (NBU) 22. Když Japonci zaútočili, byla většina jejích členů na palubě a připravovala se hrát hudbu pro každodenní ceremoniál vztyčování vlajky. Rychle se přesunuli na svá bojová stanoviště. Bezprostředně po útoku se záchranné čety snažily oběti, jež se stále nacházely na palubě USS Arizona, vyprostit. Nakonec však bylo rozhodnuto ponechat více než 900 těl v jejím vraku. Od té doby se stalo běžnou praxí ukládat popel později zemřelých členů posádky do trupu lodi, kde odpočívají se svými padlými kamarády.
Po útoku na Pearl Harbor byla USS Arizona považována za zcela ztracenou. Na rozdíl od jiných potopených plavidel nebyla vyzdvižena a místo toho byla ponechána u břehu Fordova ostrova. V průběhu konfliktu byly k vraku vyslány pracovní čety, aby zachránily části, které by mohly být znovu použity pro válečné úsilí. Koncem roku 1942 byla loď vyřazena z provozu a vymazána z registru amerického námořnictva, ale v roce 1950 byla symbolicky znovu zařazena do služby.
V roce 1958 schválil prezident Dwight D. Eisenhower zákon, který umožnil Komisi pro tichomořský válečný památník postavit nad vrakem bitevní lodi USS Arizona památník. Na jeho stavbu však nebyly vyčleněny žádné federální prostředky, takže bylo nutné získat dary. Bylo třeba získat 500 000 dolarů. Jednou z osobností, která se do tohoto úsilí zapojila, byl Elvis Presley, který uspořádal benefiční koncert, na němž se vybralo 64 000 dolarů.
Stavba památníku byla zahájena v roce 1960 pod dohledem architekta rakouského původu Alfreda Preise a oficiálně byl památník odhalen 30. května 1962. Konkávní konstrukce z bílého betonu a oceli o délce 60 metrů se rozprostírá přes celou šířku. Preis vysvětlil její design takto: „Stavba se ve středu prohýbá, ale na koncích je silná a energická, vyjadřuje počáteční porážku a konečné vítězství...“ Celkově působí klidně. Podtóny smutku byly vynechány, aby se člověk mohl zamyslet nad svými osobními reakcemi... nad svými nejniternějšími pocity."
V roce 1980 byl dohled nad památníkem svěřen Správě národních parků, která o něj pečuje dodnes. Odhaduje se, že jej každoročně navštíví přibližně 1,8 milionu lidí. Vzhledem k množství paliva na palubě USS Arizona v den jejího potopení se objevily obavy z dopadu vraku na životní prostředí. Od 7. prosince 1941 z něj stále uniká nafta.
Na palubě bitevní lodi USS Missouri v Tokijském zálivu se Japonci vzdali americkému generálovi Douglasi MacArthurovi a admirálu Chesteru W. Nimitzovi, čímž skončila druhá světová válka. V roce 1999 byla Missouri přesunuta do Pearl Harboru ze západního pobřeží Spojených států a zakotvila za lodí USS Arizona a v jedné linii s ní, čímž se dostala kolmo k památníku USS Arizona. Spojení obou lodí se stalo symbolem začátku a konce účasti Spojených států ve válce.
Zdroj: warhistoryonline.com
Komentáře
Czertik
23. 03. 2024, 10:40je tu jeden fakt, na ktery se celkem zapomina, a pritom je nesmirne zajimavy, a tim je imperialni politika japonska 20 stol.
ta se prakticky v nicem nelisila od imperialni politiky zapadu v 18 a hlavne 19 stol. a byl to zapad, kdo branil japoncum delatt ve 20 stol to same.
Martin23 .
24. 03. 2024, 09:57Czertik:
JJ úplně to samé: https://cs.wikipedia.org/wiki/Nankingsk%C3%BD_masakr
jeden jediný příklad z buhví kolika. Vlastně máte pravdu, ve středověku se nepřátelé mučili, napichovali na kůl, takže to může dneska dělat například nový stát Česká republika. To je demagogie co tu předvádíte. Připravujete si půdu pro "ale amerika to dělala první!".
Czertik
24. 03. 2024, 12:47martin
min demgogie, vic rozumu.
ano nankingky masakr nebyl ppekny, ale myslim ze porad byl "vic lidumylny" nez to jak belgicky kral leopold vladl v kongu.
a ten tvuj primer se stredovekem je velmi mimo, pred kolika lety byl stredovek ? pred 800 ? ci dokonce pred 1000 ? zalezi jaky si vezmes.
ale kdyz se podivas na to, jak si evropske mocnosti pracelovaly afriku a japonskym dobrodruzstvim, tak zjistis ze neuplynulo vice nez 70 let.
Martin23 .
24. 03. 2024, 21:27cz:
takže znovu, pro ty pomalejší z nás :), dělalo se to i dříve, tudíž je v pořádku když to dělá někdo další i dnes... ukázka čisté demagogie ale hlavně absolutního nelidství. Vás je tady škoda, v Rusku byste se jim hodil.
JanJan
25. 03. 2024, 11:38pro Martin
Nebylo to v pořádku nikdy a u nikoho, ale závažně se to začalo řešit až po konci 2. světové války a i pak měly mnohé země často máslo na hlavě. Třeba v Alžíru, Malajsii, Afghánistánu atd.
Martin23 .
25. 03. 2024, 17:48pan JanJan:
souhlasím s Vámi, Afganistán dvakrát :), lidstvo se k humanismu posouvá velice pomalu. Vracet se zpátky je ale totální zaostalost.
Czertik
25. 03. 2024, 17:59martin
takze znovu, pro ty moc rychle :)
trefil si to dobre, me slo o onen lidsky rozmer.
skutecne rozepis jaka udalost, jaky letopocet odstranily onen hrich krutosti z evropskych mocnosti co provadely v 19 stol a drive, ze meli moralni pravo zabranovat jinym jednat tak jednali oni driv.
abys dokazal ze evropske mocnosti spolu s usa skutecne jednali z moralnich pohnutel v zajmu lidstvi, a ze to nebylo proste pokrytectvi a imperialismus vydavany za humanismus.
skutecne rozeber proc nezabranili leopoldovi vladnou kongu tak jak vladnul, jeste ve 20 stol.
nebo dle tebe lepoldova vlada byla na tu dobu zcela prijatelna ?
vzdyt mezi leopoldovym terorem japonskym expansilaismem uplynulo sotva 20 let.
co se natolik zmenilo, ze to co evropskym mocnostem nevadilo bylo najednou neprijatelne.
Pepík Knedlík
26. 03. 2024, 10:21M23
Omyl příteli. Zapomněl jsi započítat první anglo- afghánskou válku 1839 - 1842, druhou anglo- afghánskou válku 1878 - 1881 a třetí anglo- afghánskou válku 1919.
A nejlepší byl názor "demokrata" W. Ch. o použití plynu proti Afghancum
Martin23 .
27. 03. 2024, 00:39PK:
nauč se číst příteli:
"JanJan
25. 03. 2024, 11:38
Souhlasím s názorem
1
Nesouhlasím s názorem
0
pro Martin
Nebylo to v pořádku nikdy a u nikoho, ale závažně se to začalo řešit až po konci 2. světové války a i pak měly mnohé země často máslo na hlavě. Třeba v Alžíru, Malajsii, Afghánistánu atd."
NIKDO tady nemluvil o 19. století, to ty jsi nepochopil psaný text :)
Martin23 .
27. 03. 2024, 00:42Cz:
proč bych měl něco rozebírat? Vždyť vy to taky neděláte :D
Czertik
27. 03. 2024, 13:46martin
chapu, takze nemas nic cim bys podlozil svuj nazor.
Martin23 .
27. 03. 2024, 13:52CZ:
jak se Vám líbí Vaše vlastní medicína? Jste schopen aspoň nějaké sebereflexe? o 19. století nepadlo ani slovo.
viz:
"JanJan
25. 03. 2024, 11:38
Souhlasím s názorem
1
Nesouhlasím s názorem
0
pro Martin
Nebylo to v pořádku nikdy a u nikoho, ale závažně se to začalo řešit až po konci 2. světové války a i pak měly mnohé země často máslo na hlavě. Třeba v Alžíru, Malajsii, Afghánistánu atd."
NIKDO tady nemluvil o 19. století, to ty jsi nepochopil psaný text :)
Pepík Knedlík
24. 03. 2024, 12:13Cz
Tvůj nazor mi připomněl film Poslední samuraj. Přesně vše o obchodu se zbraněmi vlastně i exportu technologii do Asie a umožněni nadvládu nad ostatními.
JanJan
24. 03. 2024, 19:19Nejen západu (pokud tím myslíte staré koloniální velmoci), ale i Ruska a USA, které kolonizovaly převážně své kontinenty a rozhodně to nebylo v rukavičkách.
Pepík Knedlík
23. 03. 2024, 09:58Neuvěřitelná smula stejne jako u Hooda
JanJan
24. 03. 2024, 19:41U HMS Hood to patrně taková smůla nebyla. Děla Bismarcku měla na 14km dostatečnou průraznost, aby granát pronikl pancéřováním Hooda do skladiště munice, ač existuje mnoho teorií. V případě USS Arizona je prokázáno, že speciální 800 kg protipancéřová bomba nepronikla palubním pancéřem lodi, měla průraznost cca 150mm, ale kombinované pancéřování paluby bylo v případě muničních skladišť po modernizaci cca 170mm. Takže jsou ve hře teorie o nepořádku, tj uložení části střelného prachu mimo skladiště a neuzavřené protipožární či jiné dveře, kudy došlo k průniku ohně do skladiště.
Radek
25. 03. 2024, 10:51Možností je víc. Taky mohla bomba trefit místo, kde pancíř byl oslaben některou z mnoha úprav nebo nedosahoval předepsané kvality. Nejpravděpodobnější je ovšem zášleh střelného prachu mimo skladiště. Japonské 800 kg AP bomby měli nevýhodu jednak v malé trhavině vevnitř (jen 30 kg, pořád 2x víc než původní granát), a ve špatné rozbušce (vysoká poruchovost).
JanJan
25. 03. 2024, 11:31Přiznám se, že nevím, jak technicky probíhalo zesilování palubního pancéře u takové rekonstrukce, která proběhla na USS Arizona v roce 1929, kdy došlo k výměně celé pohonné soustavy a zesílení palubního pancéře o 44mm. Zda používali nějaké menší desky, které pak na místě svařovali a jaký to mohlo mít efekt na celkovou odolnost? V každém případě 800 kg bomby už jiného většího úspěchu proti uvnitř kotvícím bitevním lodím v Pearl Harboru nedosáhly a u Arizony to byla buď smůla, nebo pochybení na straně posádky.