flek
tak ano, ideove t34 z bt5 vychazeli, ale to je tak vse, u t34 byl jiny vyrobce prevodovky, motoru a jinych soucasti.
a pokud se nemylim jeden mel prevodovku vpredu, druhy vzadu.

to panter si podrzel stejneho vyrobce jak prevodovku tak motor stejneho vyrobce , tak meli i stejne umisteni prevodovky (vpredu).

takze jde rict ze panter mel s pz4 vis spolecneho nez t34 s bt5.

ale ano, souhlas, radsi se venujme bobu.

pro Czert : Vase tvrzeni " ...k sssr, ano, co se tyka kvalitnich stroju, tak v dobe invaze jich sssr mel vic, ale byly nespolehlive a posadky na ne nevicvicene a nezvykle (podobnost s pantery a tigery ciste nahodna..." (ponechavam vas pravopis) vnimam jako velmi zjednodusene a zavadejici.

V te dobe byl hlavnim sovetskym tanky stroje rady BT, predevsim BT-5 a BT-7. Z nich tanky T-34 konstrukcne vychazely, takze osadkam znalym tanku BT necinilo potize osvojit si tanky T-34, navic na to mely vice nez rok pred valkou se Treti risi. V pripade nemeckych tanku Pz-V (Panther) a Pz-VI (Tiger) slo o zasadne nove typy, ktere musely byt osadkami osvojovany doslova za pochodu, resp. v prubehu boje. Nicmene se Nemci s jejich vyuzitim srovnali velmi dobre, az na ty caste mechanicke poruchy pri vyuzivani Pantheru, s tim osadky mnoho nenadelaly.

Zustava skutecnosti, ze sovetskou sedminasobnou presilu v tancich dokazal wehrmacht prekonat, drtivou vetsinu sovetskych stroju znicil, vyradil z boje nebo se jich zmocnil neposkozenych, pritom nemecka Panzerwaffe bylai po techto stretech schopna pokracovat v ofenzive. To vse ma sve zname priciny, ktere zde nechci popisovat, rad bych vratil diskusi k letecke bitve o Britanii.

zvedavec
ano, diru na trave po bombe dokazes zahrabat rychle, postavit novy municni sklad, zniceny nakladak ci barak uz jen tak ne.
byt zadny z popisovanych zasahu neni na vyrazeni letiste, je to na snzeni efekivity nasazeni a prece jenom je rozdil jestli za 1 hod dokazes pripravit k boji 5 nebo 10 letounu.

ja1
tvrzeni ze zahrranicni piloti zachranili ostrovy, je zcela spravne. pises ze tvorili jen 20% personalu raf.
tech 20% - je to veskery persona nebo jen stihaci ?
nezapominej ze raf melo i hodne bombarderu, at uz v bombardovacich ci coastal comand - a dvoumotok ci dokonce 4 motorask vyztaduje daleko vice personalu nez stihacka.
takze pokud by to bylo i jen u stihacek tech 20% (pokud celkove, tak u stihacek by jich bylo jeste vicero). tak je to vyznamne cislo.
paty stroj navic ti v boji ti hodne pomuze, nemluve o unave pilotu, kteri pokud by cizaci nebyly, tak by museli letat o to vic, a ver, ze by to melo ohromny vykonostni rozdil letat ve vzduchu 4 nebo 5 hodin.

flek
k sssr, ano, co se tyka kvalitnich stroju, tak v dobe invaze jich sssr mel vic, ale byly nespolehlive a posadky na ne nevicvicene a nezvykle (podobnost s pantery a tigery ciste nahodna :))) ).
proste pri barbarose nemci predvedli ze vycvik , zkusenosti , taktika a odzkousenost dokazou prekonat papirove lepsi techniku.

k bobu - tam nemci meli velkou sanci porazit raf, ale nic by to nezmenilo, na invazi nemeli prostredky, rn porazena nebyla a dopravnich prostredku na dostatek sil nemeli.
po valce probehl lvoun tusim v 50s, se stejnymy veliteli co tam realne byly ve 40. a vysledek ? po par dnech nemci poraszeni, kvuli zasobovani a nemoznosti posilat posily.
rn sice dostala na budku, ale ostrovy ubranila.

Chapu ze autor chtel byt novatorsky, ale nejak mu to nevyslo.
Mel by aspon vysvetlit v cem byly nemecke bombardery tak spatne ci nevhodne.
Kratky dolet stihacek apod je dlouho znam, a presto mnozi ajtori beriu ze raf mohlo prohrat.
A to, ze britove museli sahnout po cizincich ukazuje jak moc jim teklo do bot, kolik ze cizich peruti to raf melo?
A pred bobem absolutni nulu, to k zamysleni.

Marku.... najdi si fracouzký dokument Mnichov..protože zas plácáš nesmysly

MXM
Jestli někdo plánoval bombardování ropných polí na Kavkaze před 22.6.1941, tak si myslím, že je to naprosto správné. SSSR byl jedním z nejvýznámějších spojenců hitlerovského Německa a navíc svými akcemi po 39 se zapsal do dějin i jako agresor. Proč UK a dřívé i Francie nevěnovali SSSR více pozornosti jak s nimi naložit?,protože měli dost práce s Německem. Zatím jim stačilo ,že byl SSSR vyloučen ze Společnosti národů za Finsko. Ale jak se říká, na každého jednou dojde a myslím, že za to zaplatili dost, když spojenec rusáku Německo, pozabíjel celé generace obyvatel i když to bylo vlastně vinou ruských elit v čele se Stalinem.

A UK žádný zázrak nezachránil, bylo to jen odhodlání, bojovnost, odvaha nepoddat se nepříteli. Na invazi do UK ve 40 němci prostě neměli ( a později už vůbec ne ), s největší pravděpodobností by to skončilo katastrofou pro němce v jejímž důsledků by možná ani neproběhla operace Barbarossa, možná by se posunula o rok dva.
UK mohli max dovést k uzavření určitého mírů při efektivní blokádě, ale i přesto, že ponorkové loďstvo bylo v určitých chvílích dost úspěšné, přesto ne dost a vlastně zásluhou samotného megalomana Hitlera při špatném rozhodnutí Plánu Z.
Němci nemohli nikdy zapřít veškerou sílu proti samotným britským ostrovům když byli roztroušení po celé Evropě, to prostě nebylo možné. Mnoho divizi muselo chránit východ říše a taky dost se jich muselo nacházet ve všech okupovaných zemích, pozdějí + Afrika.

jenže když by Němci zapřeli veškerou sílu proti Británii tak ta by se zlomila a v bunkru by se střílel někdo jiný v Londýně. Ostatně německá blokáda konvojů do Británie byla hodně efektivní, neměli suroviny na dlouhodobou opotřebovací válku. Zato Německo podporované surovinami z východu by jich mělo neomezeně.
A k diskutérovi výše, proč by Stalin negratuloval k dobytí Francie když mu s anglány plánovali útok na ropná pole u Grozného a nebýt včasného německého útoku tak by se historie odvíjela hodně jinak.
Už dvakrát Angličany zachránil zázrak - jak tehdejší Francie tak později Němci si je nechali bojeschopné v zádech. Dá se odvodit že potřetí už si to další dobyvatel dobře pohlídá...

pro d@rkWolf : V zasade s vasim nazorem souhlasim, ja jsem vyjadril v teto diskusi jiz drive neco podobneho, kde jsem citoval nemeckeho marsala a uvedl : "Kesselring pise, ze nebylo v silach luftwaffe vybojovat uplnou vzdusnou nadvladu nad ostrovem (zcasti proto, ze se britsti stihaci vyhybali boji), ale zcela jiste mohla ziskat docasnou vzdusnou prevahu na rozhodujicich mistech, tedy prostorech vylodeni. To byl celkem realisticky ukol." Potud se tedy shodneme.

Ovsem nesouhlasim s vami v oznaceni Hitlera za "desatnika od Verdunu". On u Verdunu nebojoval, ale podstatne je, ze sve pravo promlouvat do vojenskych zalezitosti odvozoval ze sve funkce risskeho kanclere, nikoliv ze svych predchozich vojenskych zkusenosti. Ovsem treba Stalin za I. svetove valky na fronte ani nebyl, a vojakum se pletl do remesla jeste vice. Churchill sice kratkou dobu na fronte pobyl, ale jeho predchozi pusobeni ve funkci prvniho lorda Admirality stalo Brity, Australany a Novozelandany desetitice zcela zbytecnych mrtvych.

Stejne tak nesouhlasim s oznacenim Goringa za "bachrateho blba". Za I. svetove valky patril se svymi 22 sestrely k leteckym esum, a nasledne se vyznamne zaslouzil o rozvoj luftwaffe. S je ho jmenem jsou spjaty vsechny jeji uspechy i prohry. Jeho kritici maji velmi casto tendenci na ty uspechy zapominat, a ukazuji jen ty prohry.

Jinak povazuji za zcela mylne poukazovat na to, ze Nemci nechali od Dunkerque odejit 300 000 muzu (neslo pouze o Nemce, cast tvorili Francouzi, kteri se o par tydnu pozdeji z velke vetsiny do Francie vratili). Myslim, ze je snadne pochopit Hitlerovu motivaci. Nejdrive nepredpokladal, ze Britanie vstoupi kvuli Polsku do valky. Kdyz se tak stalo, predpokladal, ze vystoupi po padu Polska, kteremu vubec nedokazala pomomoci. Kdyz se ani to nestalo, predpokladal, ze zustava ve valce kvuli svemu spojenci - Francii. Mohl se proto duvodne domnivat, ze po vojenskem vyrazeni Francie jiz nebudou Britove videt smysl v dalsi setrvani ve valce, a chtel jim svym gestem u Dunkerque ukazat dobrou vuli. Je velmi dobre mozne, ze pokud by na Churchillove miste byl jiny politik, nad Hitlerovym navrhy by se zamyslel.

Jinak Churchill nebyl tak uspesny politik, jak by se mohlo zdat. Mel dve velke priority, kterym prikladal asi stejny vyznam - porazku Hitlerova Nemecka a udrzeni Britskeho imperia. Zatimco mu prvni priorita vysla (spise zasluhou USA a SSSR), ta druha se mu zcela rozpadla pod rukama...

Míra
"Američané a Britové otevřeli druhou frontu v Evropě až po mnohonásobné urgenci Stalina, doslova za pět minut dvanáct. Hlavní německé síly už byly rozdrceny na východní frontě. Sověti osvobodili celé svoje území a přenesli boje do Evropy. Teprve tehdy se Spojenci vylodili v Normandii."

Co furt Míro máš s těmi nesmysly.
Víš o tom, že UK bojovala už od 39? A co dělal Stalin? Krom toho, že Hitlera zásoboval vším možným, ještě mu blahopřál k úspěšnému dobytí Francie. Přijde ti to normální?
Tak jak pro němce byl problém se vylodit v UK, tak samo to nebylo jednoduché i pro spojence se vylodit v Evropě. Aby vylodění tak velkého rozsahu bylo úspěšné musí být souhra více faktorů, od ovládnutí moře, vzduchu až po pokud možno nejlepší počasí a to v roce je jen pár týdnů. Míro v době bitvy u Kurska, probíhaly i boje na Sicílií, i na bombardování spojenci samotného Německa trval i Stalin. Určitě jako velký znalec historie a vojenství musíš vědět, jak velké množství jednotek i s technikou díky bombardovacím operacím muselo působit v Německu a jinde, místo aby bojovali třeba na východní frontě. Takže jaké čekání až na konec války? Nakonec sověti začali bojovat až na přelomu 41, když přitom už od 39 celá Evropa krvácela.
Jo a nezapomeň, že spojenci museli bojovat na více frontách, rusáci na jedné a nemám na myslí jen boj proti němcům. Zapomínáš úmyslně na Pacifik?
Vypadá to tak, že podle tebe ww2 začala až 22.6.1941.

Roza: Zisti si, ako vtedy vyzerali letiska - boli este travnate, Nemci ich mohli bombardovat kolko chceli, na opravu stacilo par desiatok chlapov s lopatami. To by musela Luftwaffe vybombardovat vsetky rovne luky v Britanii. A radarove stanice boli zasa male a velmi tazko zasiahnutelne

Nechci polemizovat se vším, co je tu uvedeno. Jen připomenu dvě věci:
Operace "Seelőve" již byla spuštěna a krátce před realizací odvolána - čímž samozřejmě není nijak řečeno, jak by to dopadlo.
Pokud jde o ponorky, není vám nápadné, jak málo lodí potopily v blízkosti britských ostrovů, ačkoliv to měly za základen relativně blízko? Velká Británie totiž, m.j. , zaminovala vody hluboko položenými minovými poli - což byla i poválce, utajovaná informace. Bitevní loď projela, ale ponorka o 20 metrů niž ne. Němci připisovali ztráty pobřežní obraně.
To jen na doplnění obrazu.

Převzatej naprosto trashoidní článek. Bitvu Německo prohrálo díky několika nepochopitelným taktickým chybám, za kt. stály nejspíš neochota napříč bojovými složkami a selhání odpovědných osob. VB měla velkou výhodu tím, že bojovala doma a hlavně díky vynikající organizaci stíhací obrany za pomoci radarů kdy proti náletům sesbírali stíhačky z celé Británie a Skotska, aby se mohli bránit. A nebýt Poláku a Čechoslováků, kt. nakonec zařadili do svých útvarů by ten oistrov neměl kdo bránit.
Díky náletu na Berlín se nesmyslně přešlo na bomardování měst. Místo toho, aby od začátku ničili primárně radary a letiště popř v noci továrny. Royal Navy bylo silné, ale v přímem střetu v kanále by obě strany vykrváceli ve velkých hladinový lodích, což by Němcům "nevadilo" když by se protlačilo na pláže. Ono potopit dost vyloďovacích člunů není jen tak, když nemáte dobré útočné letouny a Štuky bez problému pošlou lodě o velikosti křižníku ke dnu. A v boji z blízka by se navy muselo prokousat množstvím Schnell a U-boautů. Takže člověk se jen díví, že Němci neměli dost kuráže na kombinovanou útočnou operaci. Ve stíhačkách nad kanálem/plážemi by měli asi lehkou převahu s tim, že v útočných letounech celkem drtivou a Navy by muselo vyjet. S tim, že klidně mohli zapojit/obětovat i eltní výsadkáře, kt. by u klíčových míst udělali asi dost velkou paseku, když se vezme v potaz, že se prosadili i na Krétě. Ono mít výsadkáře nad ránem u letiště, z kterého by jste měli startovat na obranu kanálu a pláží, by asi byla celkem slušná noční můra. A Śtěstěna umí být vrtkavá.

To není pravda. Británie rozhodně neměla lepší letadla, spíš srovnatelná. Výhodou byl radar, ale jeho význam bych nepřeceňoval z toho důvodu, že sice Britové věděli kde se Němci pohybují, ale vzhledem ke srovnatelné technice soupeře a soubojům - dogfight, tedy souboj tělo na tělo, stejně nakonec rozhodovalo to, kdo je lepší pilot a kdo vydrží déle ve vzduchu. A tady měla Británie velkou výhodu, že bojovali nad vlastním územím. I tak ale nebylo vyhráno, Němci udělali hloupou chybu, kdy místo toho aby se soustředili na likvidaci letišť, tak útočili na jiné cíle.
Další věc je, že bez zásobování od Američanů by Britové nevyhráli, neubránili by se. Neměli by dost sil na odražení pozemní invaze. Faktem je, že výsledek války dost ležel na vlásku. Mimochodem bitva u Dunqerku, byla předzvěstí, kdyby tam Britové nedokázali zachránit většinu své armády, tak věřte, že bitva o Británii by probíhala už v režii Němců.

Petr Majevský
Viete že Briti ( obyvatelia Anglicka,Škótska,Walesu a Sev.Írska) tvorili az 80% leteckého personalu RAF ? Poliaci necelých 5 a Česi 4% .A podobný podiel mali aj na zostreloch lietadiel luftwaffe.Toľko k tomu,ako cudzinci zachránili Britániu.Áno,podieľali sa na jej obrane,ale tvrdenie o tom,že boli rozhodujúcou zložkou je úplne scestné.Donedávna sa dačo podobné tvrdilo i o bojoch vo Francúzsku,kým sa zverejnením informácii z archívov nezistilo,ze i tu mali úplne minoritný podiel.Neznižujem ich podiel na obrane Ostrova,ale je nezmysel pasovať ich za spasiteľov civilizácie .

pro Rubinus : Pri vsi ucte, vas nazor o tom, ze " Británie měla pro ten případ velké zásoby chemických zbraní, o tom se málo ví - takže to vítězství by bylo výhrou "Pyrrhovou", protože by Němci přišli o velkou část elitních jednotek" povazuji za velmi nespravny, a to ze dvou duvodu :

1) Chemicke zbrane, ktera mela Britanie k dispozici, pochazely z dob I. svetove valky a byly zalozeny na zpuchyrujicich ucincich chloru (at to byl jiz fosgen, difosgen, ci jine). Slo o typicke zbrane pro valku v zakopech, pro moderni pohyblivou valku, ktera by se rozvinula po nemeckem vylodeni v Anglii, by se naprosto nehodily - viz napr. pohyblivou taktiku nemeckych vysadkaru po vysazeni na Krete.

2) Nemecko, jako chemicka velmoc, v te dobe jiz melo, jako jediny stat (!) k dispozici zcela novou generaci bojovych chemickych latek, tzv. organofosfatu (prvnim reprezentantem byl tabun, pozdeji sarin ci soman). Ty svou letalitou zasadne prekonavaly klasicke bojove chemicke latky z Velke valky. Britanie o nemeckem vyvoji vedela malo, nicmene tusila, ze protivnik ma v tomto smeru velky naskok. Proto povazuji za temer jiste, ze by si britske vedeni netrouflo v pripade nemecke invaze na ostrov bojove chemicke prostredky pouzit, obava z odvety byla prilis silna. Nemecti planovaci to ostatne predpokladali, a riziko britskeho chemickeho utoku povazovali za minimalni.

Článek převzatý z webu .co.uk :D No dobře... Je třeba dodat, že ani zdaleka se bitvy o Británii neúčastnila celá Luftwaffe. Na to by ani nestačily letiště v západní Francii. Faktem je, že Hitler invazi provést nechtěl, obával se toho, taky to bylo něco, o čem neměl desátních od Verdunu sebemenší představu. Ve spojení s nepříliš vysokým míněním o Kriegsmarine mimo Donitze a jeho ponorek(ty ovšem jaksi k invazi moc vhodné nejsou...) se mu hodil ten bachratej blb, co mu slíbil, že Anglii položí letecky. Jakkoliv každej svéprávnej jedinec musel vědět, že je to blbost. Ani k tomu nemusel mít velký přehled v letadlech, co měla Luftwaffe k dispozici a tím, že nad větší část Britských ostrovů ani nedoletí.

Pokud by doopravdy chtěli invazi provést, za 1. by nenechali utést 300 tisíc mužů od Dunkerku... za 2. by to vyřešili podobně, jako když Briti ty vojáky od Dunkerku evakuovali. Bez těch 300 tisíc mužů by jim ve vylodění bránili akorát strejcové co pamatovali první světovou, nebo hůř, Búrské války v Africe... Místo tahání leteckých bojů nad Ostrovy by donutili Brity bojovat nad Kanálem. To by výrazně redukovalo výhodu radarů a zachraňování Britských pilotů(což je drželo nad vodou, letadel měli víc než pilotů), naprosto odstranilo výhodu polního sledování a nabídlo výrazně delší akční dobu ve vzduchu pro stíhačky Luftwaffe. V tu chvíli by při správné organizaci a spolupráci(bez nabubřelého bachratého blba) mohla mít Luftwaffe nad Kanálem takovou převahu, že by pokusy Royal Navy o narušení invaze skončily masakrem RN, protože by to byla RN kompletně v dosahu nejen torpédových bombardérů(tehdy se tam angažovali i Italové, takže by se daly využít jejich populární torpédové Sparviera), ale hlavně Štuk s dostatečně početnou stíhací ochranou.

Bylo by to složité na plánování a řízení, nesměly by si jednotlivé složky házet klacky pod nohy a dělat naschvály, jak měly ve zvyku, ale pak by to fungovalo. Oni se ovšem radši dobrovolně střelili do nohy bombardování letišť a pak si k tomu ještě usekli obě ruce přesměrováním na města.

Rubinus

V tom s Vámi nemohou souhlasit, celkem velké ztráty utrpěla Kriegsmarine při operaci do Norska, o vylodění do Británie nemohla být řeč, vody kolem Británie byly obsypané jejich loděmi, věděli, že Němci plánují invazi, jejcih letadla letala hlídkovala u břehů Evropy a pravidelně posílala letecké snímky. A Němci invazi urychlit nemohli, protože neměli ani dostatek výsadkových člunů, které narychlo ve 40 roce začali budovat, ani už nemohli něco udělat lépe, nebo rychleji, udělali to jak nejlépe mohli a jak nejlépe jim jejich síly dovolily, na straně Británie bylo zkrátka příliš mnoho výhod, zejména, ač to tak vypadalo, Británie v tom rozhodně nebyla sama. Na její straně byl velmi důležitý spojenec, který jim dodával vše potřebné, od dobrovolníků ( piloti), po munici, potraviny, letadla, palivo, i materiál. O takovém spojenci si mohli Němci nechat jen zdát.

Pavel

Ano, souhlasím v podstatě jste ve svém třetím komentáři zmínil i důvody, proč se do Británie Němci nikdy nemohli dostat, ty jsou zmíněny i v článku, nicméně, dobré shrnutí.

pro Jaroslav.Alois : S nekterymi vasimi tvrzenimi souhlasim, s jinymi ne. Dost mi vadi ta nevhodna terminologie, napr.:

1) Nemecti piloti nebyli "nackove", ale prislusnici luftwaffe, vetsina z nich v kapse prukaz NSDAP nemela. Jeden z nejslavnejsich, Jochen Marseille (pozdejsi "Hvezda Afriky"), ktery v bitve o Britanii sestrelil osm britskych sihacu, "nackem" nebyl ani nahodou. Pouzitim podobne terminologie ukazujete pouze vasi zaujatost, a tim nedostatek objektivity.

2) Hitler byl leccims, ale jiste ne potrhlym kapralem. Ve svem rozhodovani ucinil mnoho chyb, ale velmi mnoho jich ucinil take Stalin nebo Churchill. Siru Winstonovi ve druhe polovine valky pomohla okolnost, ze nasel v Americanech starsiho bratra, ktery za nej tahal kastany z ohne. Ovsem Americane nektere jeho silene plany (zejmena na operace ve Stredomori) proste nebrali, odmitli je podporit, a tak mozna zachranili mnoho britskych zivotu.

3) Pokud se Hitler vyjadroval o Anglicanech (kterych si vazil, i kdyz proti nim za I. svetove valky bojoval), mel na mysli nikoliv Arijce, ale Germany. Temi Anglicane bezesporu jsou, stejne jako Nemci. Ja v tom zadnou "fixni manii "nevidim.

Brendys

V tom s Vámi nemohu souhlasit, to je všeobecně rozšířený mýtus, kterého se drží zejména starší generace a který se nezakládá na pravdě. Ve skutečnosti Němci příliš velké škody na radarových stanicích ani letištích neudělali. Letadel měli Britové dost a produkce se s dodávkami z USA stále zrychlovala. Vyřazení letadel zkrátka nebyl ten pravý klíč na to vyřadit Británii ze hry, museli jste jim zabíjet piloty, to ale taktéž nešlo zrovna efektivně, když se velká část z nich zachránila seskokem a přistáním na ostrově. Částečný popisek už tu zmínil kolega, i přes snahu jakou Němci vyvíjeli byly škody poměrně malé. Na straně Británie bylo zkrátka příliš mnoho výhod, tím největším byl její spojenec USA. Bez Ameriky v zádech by Britové samozřejmě neměli šanci, ale to už jen kdyby, Amerika tam prostě pro Brity byla.

Pavel

Němci měli oproti Británii technologický náskok, tak 5 let? Náskok v čem? Spitfire se rovnal Bf109, s radarem byli Britové mnohem napřed, to samé se sonarem. Hitler začal hned při nástupu zbrojit a cpát veškerý potenciál Německa do zbrojení? Nikoliv, zbrojilo se už před Hitlerem, Hitler to jen zintenzivnil a Hitler rozhodně necpal veškerý potenciál Německa do zbrojení, ale i do celkové samostatnosti jeho ekonomiky, protože si uvědomoval jaké důsledky měla v první světové válce blokáda Royal navy ( např. na tvorbu ropy z uhlí, hnojiv, stavbu silnic apod. )do zbrojení se necpal "celý potenciál" ale při nástupu Hitlera k moci asi 6 - 10% HDP Německa. Dále, v roce 1943 rozhodně ponorková válka Německo nebyla prohraná, naopak určité období v tomto roce dostalo přívlastek "Happy times" pro obrovskou tonáž, kterou se jim podařilo potopit, až roku 1944 se misky vah převážily na spojeneckou stranu.

Alex: Nesouhlasím, to je právě často rozšířený mýtus, naopak po zhodnocení bombarodvací kampaně Němců jeden z Britů ( jméno bohužel enznám) prohlásil. ,,Napříč tomu, jakou snahu Němci vyvíjejí, je poškození pozoruhodně malé"

Němci asi vyhrát mohli, jen by museli překonat odpor vlastního námořnictva a pokusit se překonat kanál co nejrychleji po Francii. Četl jsem knihu na toto téma, nakonec jsem vygooglil, link je na závěr - čísla tam uváděná vypadjí docela přesvědčivě. Druhá věc ovšem je, že Británie měla pro ten případ velké zásoby chemických zbraní, o tom se málo ví - takže to vítězství by bylo výhrou "Pyrrhovou", protože by Němci přišli o velkou část elitních jednotek, pak by už o válce na východě nejspíš nemohli uvažovat. Navíc si Hitler postupně již v té době začínal uvedomovat, že na smlouvu o neútočení s Ruskem nemůže spoléhat, obrovskou sílu která se postupně přesouvala k jejic hranicím nemohl ignorovat, Stalin se tak trochu prozradil zabráním Moldávie, čímž se přiblížil k pro Němce životně důležité rumunské ropě. https://www.kosmas.cz/knihy/6465/nemecka-invaze-do-anglie-1940/

pro Petr Ondráček : Nerozumim vasi poznamce o tom, ze " Podobně Rusové ke konci války převálcovali Němce v počtu vyráběných T34 ." Myslim, ze je to vyjadreno dost nepresne. Jiz v predvecer zahajeni operace Barbarossa, tedy pred nemecko-sovetskou konfrontaci, vyclenil wehrmacht na tuto operaci 3.200 tanku, z toho ovsem asi tisicovku tvorily lehke tanky (spise tanciky) Pz-I a Pz-II. Skutecne bojove tanky Pz-IV tvorily asi 410 a tanky Pz-III asi 1.000 z celkoveho poctu obrnencu.

Naproti tomu celkovy pocet tanku v Rude armade tvoril asi 26.000 tanku, z toho asi 5.000 na Dalnem vychode. Wehrmacht se tak na zapadnich hranicich SSSR stretl s asi sedminasobnou tankovou presilou, pritom narazil na tanky T-34 a KV, kvalitativne prevysujici nemecke obrnence (stroju T-34 bylo v sestave asi 900, tanku KV asi 500). Jinymi slovy, kvantitativni i kvalitativni prevaha byla OD POCATKU na sovetske strane, proto nerozumim te zmince o "konci valky".

Mam doma objemnou knihu s nazvem "Why Germany Nearly Won" (Proc Nemecko temer vyhralo ?), vydanou v Londyne v roce 2013. Na 400 stranach ukazuje, ze porazka Treti rise rozhodne nebyla predem dana vec, a Nemci nebyli tak daleko od vitezstvi, jak se nam muze zdat dnes, s odstupem casu, kdy vime, jak vse dopadlo, a tomu uzpusobujeme nasi argumentaci.

Jaroslav.Alois: Také jsem větší blbost, než jste napsal Vy dlouho nečetl, je vidět, že vůbec nerozumíte poměru sil VB a Německa v roce 1940. Německo sice mělo více mužů na zemi, více tanků, i více letadel, nicméně Británie byla ostrov a pokud jste se tam chtěl vylodit, musel byste porazit alespoň jednu z jejich složek, a to buď námořnictvo ( nemožné), nebo letectvo, což bylo možné jen, kdyby Němcům hrála do karet spousta náhod. Dobře je v článku zmíněno, že Britové porazili Němce vlivem pokročilých technologií, zejména radaru, dobře je tu taktéž zmíněno, že Birátánie po celou dobu bitvy sílila, zatím co Němci slábli. Nedávno jsem četl velmi dobrou analýzu na toto téma, jediný způsob, jak Němci mohli vyhrát bitvu o Británii bylo vybudovat rychleji letiště v severní Francii a zaútočit ještě, když byla Británie v šoku z katastrofy u Dunkerku, i tak byla možnost na výhru jen 30%. Za prohru v bitvě o Británii může Goring jen částečně, celkově na ní má vliv spousta jiných okolností, které ve své nabubřelosti přehlížíte a které jsou popsány v článku.

Taky zapomínáte ,že v době kdy Británie vyráběla letadla ne tři směny tak v Německu se ještě pořád vyrábělo na jednu směnu a náhrady ztrát se postupem času změnily na nerovnováhu počtů letadel v neprospěch Německa.Podobně Rusové ke konci války převálcovali Němce v počtu vyráběných T34 .Nebyl to až tak perfektní tank ale byl jednoduchý a dal se vyrábět ve velkém a to nakonec rozhodlo.To samé platí o Američanech když dokázali vyrábět velké množství lodní tonáže typ Liberty než stačili Němci potápět.Takže Němci prohráli válku z více důvodů a jedním z nich byla ekonomická síla spojenců.

Znám to jenom z fotek a vyprávění. Mého dědy bratr byl v 310.

Nyce (na mobilu tohle řešit nebudeme ano...)
Z čeho vycházíš, že tu vidíš zklamaný nácky? Z toho, že mají jiný pohled na věc, než ty?

Spolu s mnoha dalsimi diskutujicimi sdilim nevoli nad spatne napsanym clankem, s jehoz zavery nemohu souhlasit. Nemecko nebylo ve srovnani s Britanii zak zaostale, naopak melo za sebou tri vitezna polni tazeni (Polsko, Norsko, Francii), ke kterym v dalsim roce pridalo Balkan, Stredomori a zcasti i severni Afriku. Vsude prokazalo prevahu wehrmachtu a jmenovite stihacu a bombarderu luftwaffe. Sance Treti rise na vitezstvi v bitve o Britanii nebyly male. Mnoho argiumentu zde uvedli ostatni diskutujici, tak abych se neopakoval, upozornim jen na prislusnou cast pameti jednoho z nejpovolanejsich, polniho marsala Alberta Kesselringa, v roce 1940 velitele jedne ze dvou nemeckyc leteckych armad, ktere se bitvy o Brtanii ucastnily. Kesselring pise, ze nebylo v silach luftwaffe vybojovat uplnou vzdusnou nadvladu nad ostrovem (zcasti proto, ze se britsti stihci vyhybali boji), ale zcela jiste mohla ziskat docasnou vzdusnou prevahu na rozhodujicich mistech, tedy prostorech vylodeni. To byl celkem realisticky ukol v dobe, kdy kolem 6. zari byli stihaci RAF prakticky "v provazech" a zachranil je pouze presun teziste nemecke letecke ofenzivy na prumyslove cile, misto na prostory britskeho stihaciho letectva.

Bohajeho, to je ale žvást, tenhle článek! Tak za 1.) Velká Británie byla tím agresorem - protože nikoli Německo Velké Británii, ale Velká Británie Německu vyhlásila válku!!! (3-9.1939 společně s Francií) Dovolím si citovaty z pamětí člena štábu White Hall, generála Sira Leslieho Hollise: "Nepřipravenost Británie v roce 1914... ...byla překonána neuvěřitelným nedostatkem válečné výzbroje o 25 let později, v roce 1939. Dosud se používalo zbraní, které byly zastaralé už v roce 1914... ...Neměli jsme žádné samopaly, žádné náboje s drážkou, žádné nárazové ruční granáty... Skoro všechny pumy, které mělo RAF v roce 1939 k dispozici, pocházely z r. 1919... Neměli jsme skoro žádná protitanková děla a střelivo... Když pan Churchill navštívil pláže v St. Margarethe Bay u Doveru, velitel protiinvazivní obrany se mu omluvil, že má jen tři protitanková děla v brigádě, která měla chránit pět mil pobřeží nejblíže Francii a jen šest nábojů pro každé dělo, takže nevěděl zda má právo jeden z těch nábojů vypálit aby vojákům ukázal jak dělo funguje..." Bez bezprecedentní podpory USA by Anglii nebyla moc platná ani podpora z jejich kolonií a Velká Británie by válku prohrála. Na tom se shoduje i oficiální výklad dějin Veklé Británie. Británii zachránilo několik klíčových faktorů: masivní materiální podpora USA, početní převaha pilotů RAF rekrutovaných z Poláků, Čechoslováků, Francouzů a dalších a pasivní i aktivní využití radarové lokace. Pokud na začátku konfliktu někdo "tahal za kratší konec provazu", tak to byla jednoznačně Veká Británie.

Vždy platilo, že bránit se je snazší než útočit. Obránci mají prostě vždy výhodu.

Větší nesmysl o Bitvě o Británii jsem ještě nečetl. Britové byi sami s nepatrnou armádou a poměrně slabým letectvem. Při prvních úderech na letiště získali náckové rychle převahu. Britové měli štěstí, že Němcům velel potrhlý kaprál a po symbolickém bombardování Berlína, které nezpůsobilo žádné škdy nařdl bmbardovat města a tím vlastně zachránil britské letectv. Navíc trpěl fixní mánií, že Britové jsou vlatně Árijci a věřil ve spojenectví s nimi a neměl chuť je zdolat. Pokud by nečekal na pochybné " vítězství ve vzduchu " a zaútočil plnou silou, tak Británie padla jako Francie v pár týdnech.

Já tedy musím s autorem polemizovat. Němci leteckou bitvu o Británii prohráli až v okamžiku,kdy přestali bombardovat letiště a radarové stanice a začali se soustředit na města a továrny.Já jsem na to téma četl pár knih a všichni autoři se shodli v tom,že Britové byli pár dní od porážky a zachránila je změna cílů.

I. i II. WW byly de facto rozhodnuté v okamžiku, kdy se Amíci zapojili do bojů v Africe a Evropě

Nice: Omyl, Němci šanci měli, ale naštěstí je vedl magor.

*dostali
na mobilu tohle řešit nebudeme ano...

Teda tady je zase zklamaných nácků :rofl::rofl::rofl: Tak si přiznejte fakta a nebulte henleini...Němci neměli šanci ani kdyby měli Japonsko jako souseda a těch pár dalších blbecku dokopy kolem... dostaly tak po hubě, že nebýt plánu USA na vytvoření odbytiste jejich zboží a "mírového" vyřešení problémů se SSSR tak tam dnes ještě nejsou ani na úrovni Čečny jak byla ta jejich zem zmasakrována...děda vyprávěl jak k nim po válce do Sudet došli uprchlíci z Německa, protože ve slavném Německu neměli ani co jíst...ale to byste museli trochu analyzovat do hloubky data z důvěryhodných zdrojů a studovat to doopravdy abyste tohle věděli....

Teda zacit clanek tim, ze Nemci byli totalne zaostali? Britove meli 3 hlavni vyhody, ktere jim vyhrali valku, 1. radar, 2. bojovali o sve uzemi nad svym uzemim, kdy je tolik nebolela pripadne znicena letadla, pokud prezil pilot. 3. kanal. I kdyby srazil Hitler na kolena jejich letectvo, porad jeste by musel "prekonat" kanal a dobyvat na zemi, toho si byl moc dobre vedom. Kdyt mu to nevyslo, obratil pozornost jinam.

Autor je trochu mimo.Ať se to komu líbí,nebo ne,Britanii zachránili Poláci a Čechoslováci.Britští piloti už byli nedostatkovým zbožím,ale letadel měli dostatek.Rozhodující obrannou solou byli právě cizinci,které nasadili v poslední chvíli.Ve své nabubřelosti a aroganci je odmítali s oddůvodněním,že jsou neschopní.Nakonec byli Britové rádi,že za ně bojují také jiní.úUtvary,ve kterých cizinci sloužili,si jejich práce a umění velice považovali.

Další věc je, že spojovat RAF z doby bitvy o Británii a RAF bombardující německá města daleko ve vnitrozemí v 43 a 44 se nedá. V 43 už Německo bojovalo se Sovětským svazem a muselo obsluhovat 2000km dlouhou frontu na východě. Navíc to bylo již v době, kdy spojenci ovládli Atlantik a ponorková válka pro Německo byla již prohraná. Také v té době již do války vstoupilo USA a ve velkém cpalo svoji pomoc nejen Stalinovi, ale i Anglii. Již zde v Anglii i měli svoje základny pro USAF. V 41roce těch několik britských náletů na Berlín mělo spíše morální váhu. On byl strašnej problém ta města, nedej bože továrny, pro posádky těch bombardérů vůbec najít a trefit. V 41 ještě ani Angličani neměli k dispozici magnetron, který byl základem radaru, který posádkám bombardérů právě umožnil vidět co je pod nimi i skrze mraky (radar byl na palubě vedoucího bombardéru a podléhal utajení, v případě sestřelu se musel zničit). I když to byly hlavně toky řek a hladiny jezer a velké stavby. Bitva o Británii a rok 43 vůbec nejde srovnat. Je to jako Rudá armáda v 41 a 44 roce.

No nevím, Anglie byla v 41. v sevření ponorek Krigsmarine, každá tuna potopeného nákladu ji strašně bolela a autor tu píše o delším konci provazu? Ta letadla se musela někde v Anglii vyrobit a piloti vycvičit. Pro Luftwaffe makala celá Evropa, navíc Němci měli technologický náskok oproti Británii tak 5 let. Hitler po svém nástupu začal ihned zbrojit a cpát veškerý potenciál Německa do zbrojení. Navíc měl výhodu toho, že měl k dispozici právě Německo se vším technickým umem. Anglie také neseděla s rukama v klíně, ale byl to demokratický stát, kde se veškeré investice do armády museli odsouhlasit parlamentem. Naštěstí i zde bylo několik vizionářů, kteří věděli, že má-li Anglie jakoukoliv budoucí válku přežít(nepíši vyhrát), musí mít taktickou výhodu, proto se vsadilo na radar a na rozluštění německé válečné korespondence, tedy systemu Enigma. Asi to bylo tím omezeným rozpočtem. Vyrábět elektronky vyšlo určitě levněji, než vyrábět motory a letadla. Spitfire a Hurricane, byla jen důsledkem tohoto snažení. Vždy po celou bitvu o Británii Angličané jen dotahovali Německou technologickou převahu. Ať už to byl Bf109F a G, nebo nedejbože FW-190. U Supermarine se museli set sakra otáčet aby to zvládli a u Rolls Roycetaky. Střely V-1 a V-2 nebyly dílem nějakých zoufalců. Britům dalo mnoho práce tento program alespoň omezit. Kdyby se namyšlený Hitler držel taktiky ničení vojenských cílu, Anglie by neměla šanci, dlouhodobě by to ustát nešlo. Autor úplně zapomněl, že Anglie v bitvě o Británii bojovala v Evropě zcela osamocena a ani nevěděla, nespřáhne-li se proti ní ještě se Stalinovým Ruskem, což by jí patrně připravilo o zdroje z jejích kolonii v Asii. To že jí podporovalo USA, bylo dobré, ale bylo to daleko za mořem. Každá tuna uhlí, oceli a hliníku se musela do Anglie dovézt. On pohled z roku 2021 je dost zkreslující, když víme jak to dopadlo, tehdy ale cela Británie trnula hrůzou jak to skončí. Syr Winston moc dobře věděl co mluví.

Milda: To jistě byla, ale co člověk který jí pilotoval? Nenahraditelné ztráty pilotů představovaly to největší slabinu!

"Spojené království bylo v roce 1943 schopno rozpoutat proti nacistickému Německu takovou bombardovací kampaň, o jaké si Němci v roce 1940 mohli nechat jen zdát."
Aha. A proto přešli na noční bombardování jako před tím Němci. Británie měla takovou převahu, že se bála létat ve dne, kdy neměla jak krýt bombardéry nad Německem. A Amíci vymýšleli věci jako YB-40, aby denní a tím přesnější bombardování mohli i nadále podnikat. Až P-51 umožnila efektivně "čistit" nebe nad Německem a nechat bombardéry v relativním klidu dělat jejich práci.

Němci měli jedinou slabinu a tím byla absence těžkých bombardérů. Stíhačky měli lepší. Britové stále používali karburátory ale Němci už měli vstřikování. Výzbroj byla nesrovnatelná. Britové měli prakticky stejnou munici na zemi jako ve vzduchu.
Němcům prohrálo leteckou válku velení. Britská výhoda byla velké množství Harricanů. Levná a výkonná stíhačka. která byla lehce nahraditelná

tenonen: Vypracovat plány nic nestojí, ale ty divize které potřeboval jinde byly nenahraditelné. Hitler potřeboval dotlačit Británii k mírové smlouvě a pouze ta by měla smysl. Popravdě řečeno i pro Británii. Vyhranou válkou totiž přišla prakticky o všechno.

otacon70: Hitler invazi do Británie plánoval, to je doloženo tisíci fakty. S německou převahou ve vzduchu by to bylo možné. To, že v konečném součtu vítězí letadla nad loděmi, dokázali světu ve 2. sv. válce zejména Japonci v Pearl Harbor a v pozdějších letech Američané v Pacifiku proti Japoncům.

Ztráty byly téměř stejné, ale Britové přišli o téměř dvojnásobek jednomotorových stihaček. Pokud jde o naplnění operačního plánu, Hitler nikdy neplánoval provést invazi na Britské ostrov, protože by to neřešilo eliminaci Královského námořnictva.

"Spojené království bylo v roce 1943 schopno rozpoutat proti nacistickému Německu takovou bombardovací kampaň, o jaké si Němci v roce 1940 mohli nechat jen zdát."
Zřejmě to Británie neudělala, proč?

Nelíbí se mi autorův vševědoucí a v podstatě zlehčující komentář letecké bitvy o Anglii v roce 1940. Tehdy nebylo jasné, jak to dopadne, a z Německa šel po bleskovém vítězství nad Francií ohromný strach, násobený hrozbou, že Hitler se postupně může stát pánem kontinentální Evropy včetně Ruska a pak bude definitivní porážka Anglie jen otázkou času. Právě faktor času hrál rozhodující roli. Situace byla dynamická a neustále se vyvíjela. Britové zoufale potřebovali přežít německý nápor, Němce postupně unavit a znechutit a obrátit je nakonec na východ. To se jim naštěstí podařilo, ale bylo to o vlas a ne tak jednoznačné, jak autor článku po 80 letech suverénně konstatuje. Je dobré se začíst nejen do odborné literatury, ale také do dobových svědectví. Tenkrát šlo všem v Evropě, nejen vojákům, ale i civilistům, o holý život, a uklidňující myšlenky vyslovované v článku, přesvědčující nás, pohodlně usazené u svých monitorů, o nevyhnutelné porážce Německa, tehdy rozhodně nikdo neměl.

Dobrý článek. Myslím, že se léta cíleně pěstuje mýtus ďábelské Luftwaffe, potažmo Wermachtu, protože pak vypadá vítězství spojenců o to víc zázračneji. Podobně se to jeví i v případě východní fronty, kde se německá technika prezentuje jako super nadřazená.

Alex: Těch faktorů bylo více. Němci v podstatě ignorovali radarové základy protože jin nepřikládali z vlastních zkušeností dostatečnou úlohu. Měli letectvo více zaměřené na blízkou podporu, takže postrádali strategické stroje. Měli příliš roztřištěnou vývojovou základnu ve které mezi sebou jednotlivé závody a konstrukční kanceláře soupeřili o přízeň vůdce a o finance. No a v konečném důsledku se nedokázali držet stanovených cilů a dotahovat plány do konce.

Alex má kus pravdy, ale ve válce /válčení (i vůbec) se na "kdyby" nehraje.

Podle mého názoru po dlouhé době dobrý článek. Bránící se strana považovala útočníka za silnějšího a naopak, o tom se moc často nepíše. Ve srovnání s množstvím zde publikovaných blábolů paráda.

Kdyby Němci nepřestali bombardovat letiště a zaměřili se na Londýn, tak byl s RAF konec. Tím pádem by  Luftwaffe byla jedinou silou ve vzduchu a s Anglií byl amen. Nevím co má ten článek znamenat, ale skutečnost byla jiná.