ZIL-157 byl sovětský nákladní automobil využívaný převážně armádou. Projekt byl hotov v roce 1954, sériová výroba začala v roce 1958, ukončena byla v roce 1991 a poslední kus sjel z výrobní linky až v roce 1994. Bývá zaměňován se svým předchůdcem ZIL-151, ze kterého, podobně jako ZIL-164, převzal pouze s minimálními úpravami kabinu.

Video: ZIL 157 v akci / YouTube

Používán byl jako transportér, obrněný transportér, jako nosič raketometů Kaťuša, též jako nosič radaru. Důvodem jeho neobvykle dlouhé výroby a služby byla spolehlivost a jednoduchost s minimální údržbou. I proto vydržel ve výrobě 25 let souběžně se svým nástupcem ZIL-131, který jej posléze nahradil. Celkem bylo vyrobeno 797 834 ks v různých modifikacích. Konstrukce podvozku byla z části převzata z předchozího typu, který částečně vycházel z amerického Studebaker US6. Čína ZIL 157 okopírovala a díky tomu vznikl Jiefang CA-30, což byla téměř úplná kopie Zilu, až na několik nevýrazných detailů.

Psali jsme:Americké předpovědi budoucích ruských bojových letadel

ZIL-157K měl náhon 6×6, byl dlouhý 6 725 mm, široký 2 340 mm, vysoký 2 787 mm, celková hmotnost 10 450 kg, nosnost v terénu 2 500 kg, hmotnost přívěsu při 2 500 kg zátěži – 3 600 kg, motor je benzínový řadový stojatý šestiválec s kombinovaným mazáním, kapalinovým chlazením s uzavřeným oběhem, objem motoru 5,55 l, výkon 109 k, kroutící moment 334 Nm. Udávaná spotřeba je 42 l/100 km.

Foto: ZIL-157 si umí poradit i s opravdu náročným terénem | Mechanic Show / CC BY-NC-ND

Celkem bylo vyrobeno 797 834 ks automobilů ZIL-157 v různých verzích. Další tisíce kopií byly vyrobeny v Číně a Severní Koreji. Paradoxní situace nastala, když se zavedl do výroby ZIL-131 jako jeho moderní nástupce, jež měl zcela nahradit ZIL-157. Jeho výroba započala v r. 1966 a začal se usilovně protláčet do armády SSSR a její spojenců, včetně naší republiky. Ovšem spolehlivost typu nebyla na takové úrovni, jako předešlého typu 157. Především ve větší komplikovanosti údržby a oprav.

Navíc nový stroj byl daleko vyšší kvůli získání vyšší průchodivosti v terénu a brodivosti. Tím pádem měl poměrně vysoko těžiště a byl v naloženém stavu náchylný na převrácení. Tím jeho předchůdce při zodpovědném zacházení a správné taktice jízdy v těchto podmínkách nikdy netrpěl. Nakonec došlo k situaci, že se oba typy vyráběly souběžně 25 let! A sice typ 157 od r. 1958 do r. 1994 a typ 131 od r. 1966 až do r. 2002. Ovšem ZIL-131 do ukončení výroby prodělal několik vývojových změn, včetně montáže dieselového motoru. Kdežto jeho předchůdce si ponechal svou koncepci a provedení beze změny, až na pár vylepšení, do konce výroby.

Psali jsme:Ruský tank T-14 Armata na ukrajinském bojišti

Zdroj: militarytechnics.com, military-history.fandom.com