8,8 cm Flak: Legendární německý kanón, který budil u Spojenců hrůzu
Versailleská mírová smlouva z roku 1919 velmi striktně vymezila, jaké dělostřelecké zbraně mohou Němci nadále vyrábět. Stanovená omezení obešel největší německý výrobce zbraní, firma Krupp z Essenu, přemístěním své konstrukční kanceláře do Švédska. Zde mohla společnost pracovat na výzkumu a vývoji, který nepodléhal ustanovením mírové smlouvy. Ve spolupráci s firmou Bofors pracoval Kruppův konstrukční tým nejdříve na 75 mm protiletadlovém kanónu. Práce byly financovány z ilegálních finančních fondů německé armády. Německá armáda však nebyla s výslednou zbraní příliš spokojena a požadovala výkonnější zbraň. Švédská pobočka firmy Krupp proto přišla s novým a moderně řešeným 88 mm kanónem. Zbraň se začala vyrábět sériově v Essenu v roce 1933, kdy se NSDAP dostala k moci.
Foto: 8,8 cm Flak 36/37 se úspěšně používal jako protiletecký i jako protitankový kanón | Bundesarchiv
Nová zbraň nesla označení 8,8 cm Flak 18 a ihned po svém zavedení se stala uznávaným protiletadlovým prostředkem. Kanón se vyznačoval dlouho hlavní, umístěnou na pivotové křížové lafetě. Měl poloautomatický klínový závěr se samočinným vyhozením vystřelené nábojnice. Lafeta se přemisťovala tažením na dvojosém podvozku, který umožňoval rychlé dosažení palebné pozice. Flak 18 měl jednodílnou hlaveň. Později jej nahradila vylepšená verze 8,8 cm Flak 36 s hlavní složenou ze tří částí. Po opotřebení se tak nemusela měnit celá hlaveň, zpravidla postačilo vyměnit část duše s přechodovým kuželem, umístěnou před nábojovou komorou a hlaveň se mohla dále používat.
Poté přišel 8,8 cm Flak 37, který se od předchozího Flak 36 lišil přepracovaným systémem nastavení prvků střelby. Nový systém se hodil spíše pro zbraně ve statických palebných postaveních než pro polní zbraně. V praxi se většina součástí všech tří typů dala zaměnit, běžně se používaly hlavně Flaku 18 na lafetě Flaku 37.
Foto: 8,8 cm Flak 36/37 v palebném postavení po rozložení křížové lafety | Bundesarchiv
Po zavedení do výzbroje se na zbraních provedlo několik změn. Dostaly přepracovaný dvouosý podvozek a konstrukčně se přizpůsobily přepravě na různých motorových podvozcích nebo železničních vagónech s otevřenou ložnou plochou. Kanóny řady Flak ráže 8,8 cm patřily k nejoslavovanějším zbraním německé armády, nikoli pro své úspěchy v boji proti letadlům, ale proti tankům.
Z prvních bojových zkušeností získaných během občanské války ve Španělsku a při tažení do Francie v roce 1940 vyplynulo, že vysoká počáteční rychlost střely v kombinaci s účinnou těžkou střelou pasuje kanón na ideálního tankobijce. V této roli se kanóny široce uplatnily v prvních taženích v severní Africe a na východní frontě. Flak ráže 8,8 cm měl však příliš vysokou siluetu a v boji proti tankům musel spoléhat na svůj dostřel a výkon střeliva, protože jeho maskování na bojišti bylo velmi obtížné. V protiletadlové roli byly 8,8 cm kanóny Flak základní zbraní protivzdušné obrany německých polních vojsk a pod velením Luftwaffe protivzdušné obrany Říše.
Video: Střelby z německého druhoválečného 88 mm kanónu / YouTube
Typ nebyl nikdy nahrazen novějšími zbraněmi, jak se původně plánovalo. V srpnu 1944 Němcům sloužilo 10 704 kanónů všech tří 8,8 cm modelů. Výroba byla rozdělena do několika závodů. Pro kanóny se vyráběl široký sortiment střeliva, včetně průbojných protipancéřových nábojů. Ke konci války se vyráběly pouze verze pro statická palebná postavení.
8,8 cm kanóny se montovaly na řadu samohybných podvozků a železniční vozy, lafetovaly se do pobřežních obranných pevností nebo sloužily jako lehká námořní výzbroj. Staly se základem několika experimentálních zbraní. Sloužily také u italské armády. Ke konci roku 1944 kanón krátce bojově používaly i jednotky americké armády, rozmístěné podél německých hranic. Spojencům se pro vlastní zbraně nedostávalo střelivo, které přetížené zásobovací linky nestačily dodávat. Mnohé německé Flaky se používaly i po skončení 2. světové války. Jugoslávie je používala jako výzbroj pobřežních pevností.
Komentáře
Béďa
24. 06. 2020, 19:20to FRANTA: Co dát šanci faktům a rozšířit si obzory nejen čatbou Rezuna.
Pokud se bavíme o boji VB na život na smrt jedná se o roky 41/42, tušíš ztráty Rusů v námořnictvu na Baltu v létě 1941? Hladinové síly byly vymazány, nebo musely být z důvodu vzdušné nadvlády nepřítele v přístavech, letectvo bylo zmasakrované, stejně jako ponorky... nehledě na to, že akce ponorek byly na Baltu hodně obtížné.
Petr Hertel / ČERT
30. 05. 2020, 17:22Když už se to tady svezlo k té roli Švédska za druhé světové války... Tak Švédsko zase třeba proklamativně plně podpořilo Finsko během té sovětsko-finské zimní války let 1939-1940 (ve které Německo vyhlásilo striktní neutralitu, ale v jejímž případě se připomíná, jak právě Hitlera utvrdila v jeho despektu vůči schopnostem sovětské Rudé armády, která sice dosáhla nad Finy jistého vítězství, ale určitě ne takového, jak si Stalin původně "maloval", a za cenu obrovských ztrát, mnohem převyšujících ztráty finské), a na finské straně se tehdy objevili i dobovolníci ze Švédska. A že pak to vojensko-politicky neutrální Švédsko (pod vládou sociálních demokratů) bylo v podstatě s Německem kolaborující stát v rámci té Hitlerovy "nové Evropy", to takhle asi charakterizovat lze. ------------ Nicméně, když se tu občas připomíná, jak se Švédsko jako stát už přes 200 let, od konce napoleonských válek, drží stranou všech válečných konfliktů (což platí samozřejmě i o obou světových válkách, a nakonec, přece i za té tzv. studené války zůstalo, a dodnes je, mimo vojenské aliance), a na druhou stranu víme, že to bývala taky dost rozhodující evropská mocnost po jednu dobu v předchozí minulosti (a byly to nakonec válečné konflikty hlavně s Ruskem v 18. a ještě počátkem 19.století, které především ho jaksi mocensky "odrovnaly"), tak i v souvislosti s druhou světovou válkou může stát za připomenutí velké švédské vítězství maršála Torstensona nad vojskem habsburského císaře Ferdinanda III. v březnu 1645 v bitvě u středočeského Jankova, v jedné z největších bitev třicetileté války. V roce 1944 se totiž ve Švédsku připravovala rozsáhlá historická monografie k 300.výročí této bitvy, načež do Jankova, v Protektorátu Böhmen und Mähren, přijela skupinka švédských historiků, aby tam pátrala po bližších stopách, souvisejících s tou bitvou - načež později jeden regionální historik si neodpustil poněkud trefnou poznámku, že je "docela pozoruhodné, jaké měli Švédové starosti v nejtěžším roce druhé světové války". -------- Tak smysl toho je asi jasný, prostě pátrání po stopách nějakého dávného konfliktu v oblasti či době konfliktu aktuálního... Tak nakonec, asi jako kdybychom dnes my přijeli třeba do konfliktem zmítané Libye, abychom tam pátrali po stopách bojů o Tobruk za druhé světové války, nebo něco takového... Ale prostě, jen taková poznámka z mé strany.
Franta
30. 05. 2020, 15:13,,Švédsko bylo nejbližší spojenec nacistického Německa hned po sovětském svazu a Itálií. celou válku jim dodávali železnou rudu.,,
............................
To je pravda a celá pravda má pokračování :
Ani jednou se nestalo aby Sovetská baltská flotila zasahla proti převážení švedske rudy přes moře Nacistickému Nemecku ....
Sovetská svaz jakožto deklarovany nepřítel Nacistů ...nechal pekne veškere nacistické obchodní lodstvo ...na pokoji - a to v dobe kdy Velká Britannie vedla s Nemeckem válku na život a na smrt
Povedený přítelíček je ten SSSR/ Russko
Béďa
29. 05. 2020, 22:25Jen pár postřehů:
Flak 41 ho nikdy nenahradil protože ho vyrobili zanedbatelné množství ve srovnání s Flak 36.
Jako protiletadlový kanon byl sice výkoný, ale nijak vyjímečný ve srovnání se západními protějšky. V této kategorii dosáhly největšího pokroku Američané se 127mm kanony, které měli bezkontaktní zapalovač (ten posunul účinnost protiletadlové palby do nové dimenze), pro Spojence bylo štěští, že Nemci nebyly schopni neco takového zavést do sériové výroby.
Jako protitankový bylo jeho nevýhodou, že zaměřování probíhalo ve spolupráci dvou miřičů (netuším ale zda nedošlo k úpravě v průběhu války) kdy každý ovládal jen jednu rovinu. Ač byl nebezpečný pro všechny Spojenecké tanky až do konce války, přeci jen se od roku 1944 dostává za svůj zenit a PAK 43 se nemůže rovnat, a to jak z důlvodu absence podkaliberní munice (bylo vyrobeno asi jen 6000 kusů podkalibeních granátů) kdy standartní munice od roku 1944 začíná mít s některými tanky Spojenců vážné problémy např. nejlpe panceřovaný spoejnecký tank Sherman Jumbo při svém prvním nasazení v září 1944 prokázal, že je vůči "Acht-Acht" z čelní polosféry zcela imunní. Rovněž po zavedení JS-2 a zvláště verze JS-2m nebyla situace pro obsluhu tohoto kanonu tak jednoduchá, sice ho za ideálních podmínek mohl vyřadit na 2000m, ale pouze při zásahu do masky kanonu a to ještě kolmo, cožý byl sakra malý cíl. Vrchní část čela korby naopak bylo prakticky neprůstřelná..., Problém bylo i čelo Churchyla Mk. 7 silné 150mm.
Nesmí se zapomínat na to, že za velkým úspěchem 88tky také stála úspěšná taktika jeho nasazení. Ze Spojenců snad jen Rusové v širším měřítku používaly 85mm protiletadlové kanony v protitankové roli (nejvíce snad u Kurska). Ale rozsahu nasazení 88mm flaků to nedosáhlo.
Honza
29. 05. 2020, 21:15Ad.: Typ nebyl nikdy nahrazen novějšími zbraněmi, jak se původně plánovalo. ??
Co to je tedy 8,8cm FlaK41, těch ca 550ks taky sloužilo do konce války.
Liberal shark
29. 05. 2020, 21:11Švédsko bylo nejbližší spojenec nacistického Německa hned po sovětském svazu a Itálií. celou válku jim dodávali železnou rudu.
bombero
29. 05. 2020, 13:450,000000762............
bombero
29. 05. 2020, 12:52nic ve zlým, ale ráže 8,8 cm vyznívá hrozně, i když ve světě se používá.Jen doufám,že se nikdy nedočtu,že náš SA58 má ráži 0,00000072 kilometru....