Během první světové války byli Němci schopni dešifrovat veškerou kódovanou komunikaci spojeneckých sil. Pak se však stalo něco téměř zázračného. Na scéně se objevila skupina 19 mladých Čoktavů, kteří svým vlastním jazykem předávali zprávy, které Němci nikdy nebyli schopni rozluštit.

Foto: Čoktavové během výcviku kódovaných rádiových a telefonních přenosů | Wikimedia Commons / Public domain

Podle kmenových dokumentů byli oněmi mladíky: Tobias Frazier, Victor Brown, Joseph Oklahombi, Otis Leader, Ben Hampton, Albert Billy, Walter Veach, Ben Carterby, James Edwards, Solomon Louis, Peter Maytubby, Mitchell Bobb, Calvin Wilson, Jeff Nelson, Joseph Davenport, George Davenport, Noel Johnson, Schlicht Billy a Robert Taylor. Zde uvedení muži byli součástí 36. divize s názvem Choctaws. Původně bylo jako „code talkers“ (hovořící kódem) rozpoznáno pouze osm mužů, ale když se použití jejich jazyka osvědčilo, byli rychle nasazeni do služby i další.

Psali jsme:Jeden proti třiceti – hrdina na Mustangu zachránil peruť B-17 před masakrem. Šest Němců sestřelil, ostatní zahnal

Foto: Čoktavové svým vlastním jazykem předávali zprávy, které Němci nikdy nebyli schopni rozluštit (ilustrační foto) | Wikimedia Commons / Public domain

Během druhé světové války obdobně sloužili u americké Námořní pěchoty příslušníci kmene Navajo. Jejich šifrovaný komunikační systém v jazyce Navahů byl vytvořen za spolupráce 29 členů indiánského kmene. Byl využíván zejména v bojích proti Japoncům. Jazyk Navahů je jedinečný a není příbuzný s žádným jiným evropským ani asijským jazykem a je natolik složitý, že téměř nikdo není schopen mu porozumět. Rychle se tak došlo k závěru, že pokud mu nerozumí ani sami Američané, nebudou mu rozumět ani Japonci.

Když se však tento systém začal používat, zprvu došlo k nedorozumění, neboť spojovací technici si neuvědomili, že mezi nimi pracují i Navahové. Mysleli si, že na vlnách armády Spojených států vysílají Japonci. Brzy však používání navažského mluveného kódu fungovalo bez problémů. Po válce dostali Navahové zákaz o své roli mluvit. Jejich kód zůstal mezi utajovanými informacemi a na jejich hrdinství se v tichosti zapomnělo. Postupně se jim však dostalo chvály, kterou si zasloužili, a v roce 1982 vyhlásila vláda USA 14. srpen za Národní den navažských radiotelegrafistů. V roce 2002 o jejich práci vznikl válečný film Kód Navajo (Windtalkers). Největším holdem pro Navahy bylo, že jejich kód je jedním z mála v dějinách, který nikdy nikdo nerozluštil.

Zajímavostí je, že během druhé světové války se u americké Námořní pěchoty obdobně nasazovali též šifranti z řad evropských přistěhovalců – jmenovitě Baskové, jejichž jazyk je zcela izolovaný a nepatří do žádné jazykové rodiny. Takže se rozloučíme důležitou frází z baskičtiny: „Garagardoa nahi nuke?“, která znamená „mohu dostat pivo?“.

Psali jsme:Incident v Niši: přísně tajná vojenská konfrontace mezi USA a Sovětským svazem

Zdroj: britannica