Legendárních zbraní, používaných během druhé světové války, je mnoho. Některé ovšem svou konstrukcí, nadčasovostí a spolehlivostí předčili ostatní a v modernizované verzi se používají dodnes. Pojďme si je v následujícím článku představit.

Minomet M29
Americký minomet M29 vychází z druhoválečného francouzského minometu Brandt Mle 27/31. Ten byl svou konstrukcí, spolehlivostí a jednoduchostí tak oblíbený, že jej Američané použili jako předlohu právě pro minomet M29, používaný od roku 1952 dodnes.

Minomet M29 ráže 81mm má podobně jako 60mm minomet hlaveň s hladkým vývrtem, je nabíjen zepředu a slouží jako zbraň nepřímé palebné podpory s vysokým úhlem náklonu hlavně. Sestává z hlavně, dvounohého stojanu a základny. Na rozdíl od 60mm minometů není uzpůsoben k odpalování munice z rukou a není k tomu ani důvod. M29 má větší dostřel než 60mm minomety a kruhová základna dovoluje palbu v jakémkoli směru.

Psali jsme:Francouzské kulometné jízdní kolo Vélo-mitrailleur Blanchard

Foto: Americký minomet M29 vycházel z francouzského minometu Brandt Mle 27/31 | Wikimedia Commons

Samopal M3
Tento samopal byl také nazýván “olejnička”. Svým tvarem totiž připomínal olejničku, která se vozila v tanku. Tento samopal měl původně nahradit Thompson. Nakonec se tak nestalo. I tak si ovšem získal oblibu díky své kompaktnosti. Ještě v 90. letech používali M3 některé posádky tanků USA. Aktivně jej dodnes využívá filipínská námořní pěchota. 

Zbraň navrhl konstruktér George Hyde v letech 1942–1943. Je vybavena zásobníkem na 30 nábojů typu .45 ACP (11,43 mm) a dynamickým závěrem. První varianta M3, vyráběná od roku 1943, měla nabíjecí páku, zatímco M3A1 vyráběná od roku 1944 měla vybrání pro prst přímo v těle závěru přístupno výhozným okénkem. Vyráběla se rovněž varianta v ráži 9 mm Luger pro speciální jednotky a příslušníky odboje. Pro speciální jednotky operující ve Vietnamu byla též vyvinuta verze s dvoukomorovým integrovaným tlumičem.

Foto: Tzv. “Olejnička” původně měla nahradit samopal Thompson | Wikimedia Commons

Psali jsme:Írán se zmocnil amerických střel Hellfire AGM-114R9X

Kulomet M2 Browning ráže .50
Kulomet M2 byl v armádě USA používán od roku 1933. Prošel si tedy celou druhou světovou válkou. Zbraň byla tak oblíbená, že zůstala ve službě s různými modifikacemi dodnes. Výrobní licenci na kulomet M2 má dnes přes 20 států.

Za války ve Vietnamu byl kulomet M2 Browning používán na hlídkových věžích jako účinná odstřelovací zbraň schopná bránit až 1 km úsek. Jeho výroba byla zastavena v sedmdesátých letech, ale přes četné pokusy se nepodařilo nalézt dostatečně účinnou náhradu. Proto byla nakonec výroba v USA a Belgii obnovena a různí výrobci nabízejí jeho zdokonalené verze.

Těžký kulomet Browning .50 je ozbrojenými silami USA používán od třicátých let 20. století po současnost ve všech významných konfliktech, kterých se zúčastnily. Užívá se také jako letecký kulomet, či kulomet montovaný na vozidle. Je to též hlavní těžký kulomet zemí NATO a je používán i v mnoha dalších zemích. Dodnes se používá pouze s několika úpravami a je tak nejdéle používanou pěchotní zbraní v USA. 

Foto: Kulomet M2 Browning dodnes patří k velmi rozšířeným kulometům | Wikimedia Commons

Puška Lee-Enfield
Lee-Enfield byl používán britskou pěchotou během druhé světové války. Ale ani po válce tato puška neupadla v zapomnění. V roce 1947 tuto opakovací pušku zařadili do výzbroje kanadští rangers. Jednalo se o polovojenský sbor, který slouží v Arktidě. Puška vydržela ve službě až do roku 2015, kdy byla postupně nahrazována. Kanaďané totiž neměli dostatek náhradních dílů.

Pušky Lee-Enfield byly používány rovněž s optickým zaměřovačem jako odstřelovací zbraně. Během druhé světové války se používala standardní varianta s puškovým dalekohledem No. 4 Mk. 1(T). Po zavedení standardizovaného náboje 7,62 x 51 mm NATO v padesátých letech 20. století byla zařazena do výzbroje upravená modifikace L42 A1 používající tuto munici.

Foto: Lee-Enfield vydržel sloužit až do roku 2015  |  realmofhistory.com

Tank T-34
Tento legendární druhoválečný tank sovětské výroby patřil mezi techniku, která zásadním způsobem pomohla vyhrát druhou světovou válku. Tento tank překvapivě vydržel sloužit v některých armádách až do současnosti. S určitými modifikacemi ho používá například Nambie, Mozambik, Bulharsko, ale i třeba Severní Korea.

T-34 byl během druhé světové války základem sovětských obrněných sil. Jeho konstrukce dovolovala nepřetržité vylepšování pro vyvíjející se potřeby východní fronty: změny byly prvních několik let spíše dílčí a nepříliš výrazné, skutečně zásadní proměnou prošel tank až v roce 1944 zavedením varianty T-34/85. Vylepšování výrobních metod rovněž umožnilo rychlejší a levnější produkci. Sovětský průmysl nakonec vyrobil více než 80 000 ks tanku T-34 všech variant, což umožnilo stále větší počet nasazovaných tanků s postupující válkou, navzdory ztrátě desítek tisíc tanků v boji proti německému Wehrmachtu.[7] U Rudé armády nahradil mnoho lehkých a středních tanků a stal se nejvíce vyráběným tankem války, stejně tak je druhým nejvíce vyráběným tankem všech dob (po nástupci, sérii T-54/55).

Foto: T-34 patří mezi tanky, které zásadním způsobem ovlivnil druhou světovou válku | Wikimedia Commons

Pistole Colt 1911
Tuto legendu mezi legendami asi netřeba představovat. Pistole sloužila v armádě USA od roku 1911. Jedná se o samonabíjecí pistoli na náboj .45 ACP, kterou zkonstruoval John Moses Browning. Prošla si tedy první i druhou světovou válkou. V posledních letech však byla nahrazována například pistolemi Glock a Sig Sauer. Najdou se ovšem srdcaři, kteří tuto pistoli používají ve službě dodnes. Pistoli 1911 dnes vyrábí mnoho renomovaných amerických značek v modernizovaných verzích.

M 1911 A1 se dočkala mnoha variant určených pro civilní trh a je stále nejkopírovanější pistolí na světě. Zbraň má standardní zásobník na 7 nábojů a je vybavena manuální a dlaňovou pojistkou.

Foto: Legendární Colt 1911 patří mezi nejoblíbenější pistole na světě | Wikimedia Commons

Kulomet MG 42
A nakonec to nejlepší. Legenda mezi kulomety - MG 42. Tento kulomet byl mezi spojeneckými jednotkami velmi obávanou zbraní. Jeho střelbu dávkou přirovnávaly ke zvuku trhání papíru. Z jeho konstrukce vychází například americký kulomet M60. Modernizovaná verze MG 42 je dnes používána pod názvem MG3 především v armádě Německa a Rakouska.  

Kulomet MG 42 byl vyvinut a zaveden do výzbroje německého Wehrmachtu v roce 1942 během druhé světové války. MG 42 byl ve vývoji zbraní skutečným milníkem. Šlo o první skutečně masově vyráběný kulomet, jehož hlavní části byly lisovány z plechu. Stal se také základem pro pozdější konstrukce.

K úspěchům této zbraně a k respektu, který si na bojištích 2. světové války vydobyla, nemalou měrou přispěla propracovaná a k dokonalosti dovedená organizace německých kulometných skupin. Ta vycházela z poznatku, že kulomety tvoří převážnou část palebné síly pěší jednotky – tento postulát ostatně platí i dnes, ve věku automatických pušek. Byly zpravidla (při plném početním stavu) desetičlenné, přičemž dva služebně nejstarší a nejzkušenější vojáci (často šlo o déle sloužící poddůstojníky) měli na starost obsluhu kulometu jako takovou – vedení palby, výměnu přehřátých hlavní, nabíjení. Další dva až čtyři se starali o stálý přísun střeliva ke kulometu a v případě potřeby pomáhali s údržbou a čištěním, nebo při přesunu zbraně do nového palebného postavení. Zbytek skupiny (nejmladší a nejméně zkušení vojáci, vyzbrojení puškami a samopaly) zaujímal obranu kolem postavení kulometu a chránil je před útokem nepřítele. Nikdo se nesměl dostat tak blízko, aby mohl zasáhnout kulometníka ručním granátem. Výhodou tohoto řešení bylo, že skupina si mohla dovolit i poměrně těžké ztráty, aniž by nějak podstatně utrpěla její bojeschopnost. Dokud měl kdo obsluhovat kulomet a přisouvat munici, palebná síla kulometné skupiny se v zásadě neměnila.

Foto: Kulomet MG3 ve sližbách estonské armády | Estonian Defense Force