Přinášíme zajímavý příběh velitele úřadu rozvědky a kontrarozvědky Abwehr (které velel známý admirál Canaris, popravený Němci za nepřímou účast v atentátech na Hitlera 9. dubna 1945) na území Holandska v letech 1941–1945.

Hermann Gikes je především známý tím, že řídil operaci Englandspiel (v britském kódu označena jako Operation North Pole), které se podařilo vypátrat a najít více než 50 britských agentů organizace Special Operations Executive (SOE) vysazených na území Nizozemska a zkonfiskovat tuny jejich osobního vybavení včetně zbraní, které organizace SOE shodila do země na podporu svých agentů a odboje v boji proti Německu. Většina těchto agentů poté byla (bez jeho spoluúčasti) nucena ke spoluúčasti na klamání složek v Británii, že v Holandsku úspěšně působí odboj a k vysílání dalších zbraní a informací do země, které německá strana poté využívala pro svá vojska. Velká část těchto agentů (myslím že dokonce téměř všichni) byla za odmítnutí připojit se k těmto akcím popravena, ale jak bylo prokázáno, tak Gikes ze své funkci za jejich osud vůbec nemohl, o to se staraly jiné složky, zejména SS.

Foto: Hermann Giskes v roce 1945 | Wikimedia Commons / Public domain

Psali jsme:Nad troskami hrdého Leningradu se v srpnu 1942 rozezněla symfonie – vzkaz Němcům byl jasný

Hermann Josef Giskes se narodil ve velkém západoněmeckém městě Krefeld dne 28. září roku 1896 jako třetí dítě ze čtyř, jeho rodiči byli Wilhelm a Maria Giskes. Jeho otec Wilhelm byl obchodníkem a patřila mu i společnost na zpracování tabáku. Hermann měl už na základní škole výborné studijní výsledky a v ročníku 1913/1914 studoval vysokou obchodní školu v Krefeldu. Jenže poté přišla první světová válka a on se jako dobrovolník ve věku 18. let zapsal do armády, k 1. nižšímu Alsasskému polnímu dělostřeleckému pluku č.31 se sídlem ve městě Hagenau. Po výcviku byl pluk nasazen do bojů v Karpatech, v Jižním Tyrolsku a v Srbsku. V roce 1916 byl jeho pluk přesunut na západní frontu do Francie, kde byl Hermann několikrát zraněn a za to obdržel Železný kříž druhého stupně. V březnu roku 1917 dosáhl hodnosti poručík a byl poslán jako záložní důstojník pro frontu do zázemí, do města Immenstadt, kde se věnoval výcviku nových branců pro dělostřelecké jednotky. Od dubna roku 1918 byl povolán opět na západní frontu, kde patřil mezi důstojníky Pěchotního regimentu číslo 471. V této roli byl v závěru války, dne 12. října 1918 zajat Francouzi.

V jejich zajetí se nacházel až do března roku 1920. V tu dobu se vrátil do Krefeldu a pracoval pro tabákovou firmu svého otce. V roce 1925 se oženil, ale s manželkou bohužel děti nikdy neměli. Od následujícího roku se osamostatnil a působil jako obchodník a importér v oblasti tabáku a tabákových výrobků. Zároveň byl veden jako rezervista v armádě a postupně stoupala jeho hodnost, v roce 1938 to byl kapitán. V roce 1939, kdy Německo vstoupilo do války mu bylo již 43 let, ale vědělo se o něm, že je velmi inteligentní a proto byl poslán do vedení složek Abwehru v Holandsku, kde mu byla svěřena akce na vypátrávání agentů poslaných z Británie. V této roli se brzy ukázal jako velmi schopný a úspěšný. Jedním z prvních jeho výsledků bylo zajetí agenta Huuba Lauwerse (ten za svoji spolupráci s nepřítelem válku přežil), kterého dokázal přinutit aby vysílal do Británie falešné zprávy o svém (falešně) skvělém zařazení do řad odboje. I na základě toho z Británie do Holanska vyslala SOE nejméně 50 dalších tajných a dobře vyškolených agentů, kteří byli na základě falešných údajů o bezpečných místech velmi brzy zatýkáni německými jednotkami a ti, kteří odmítli spolupráci (což byla naprostá většina) byli poté jinými německými soudy posláni k zavraždění v zajateckých táborech. Na jejich obvinění a odsouzení ale podle prokázaných důkazů neměl Hermann Gikes žádnou spoluúčast. Mezitím britská jednotka RAF (Royal Air Force) v květnu roku 1943 nezávisle odmítla vysazování agentů na území Holandska, protože přitom její letadla nalétávala do připravených pastí a byla sestřelována. Agentura SOE ale nic netušila a nebýt odmítnutí RAF, tak by své agenty do Nizozemí vysílala nadále. Mezitím se dvěma agentům SOE vysazeným do Holandska podařilo ze zajetí uprchnout a z tajného místa vyslali domů informaci o zkrachování celé akce a o tom, že veškeré informace dodávané z této země do Británie jsou falešné, upravované německou rozvědkou. Hermann Gikes dne 1. dubna (na Apríla) roku 1944 poslal v otevřené a nekódované řeči do Británie:

"Pro sekčního šéfa organizace SOE Mersse Blunta (krycí jméno které nosil major Charles Blizzard, velitel posílající agenty do Holandska) a jeho nástupce Binghama (major Seymour Bingham, nástupce Blizzarda ve funkci) ze společnosti Succs Ltd., v Londýně (krycí jméno organizace SOE pro Holandsko). Naposledy, když jste se pokoušeli rozjet své špionážní operace v Holandsku bez naší asistence, tato operace pro vás nedopadla nejlépe. Myslíme si, že je to spíše nespravedlivé s ohledem na naši dlouhou a úspěšnou spolupráci, že jste s touto svojí činností přestali. Nebojte se a posílejte své agenty i nadále, rádi s nimi navážeme spolupráci a bude jim věnována veškerá naše pozornost, tak jako těm, kteří naši zemi již navštívili."

Foto: Tajná radiokomunikační služba OKW | Bundesarchiv, Bild 146-2005-0157 / CC-BY-SA 3.0

Psali jsme:Osvobození koncentračního tábora v Osvětimi ...

Angličané ale do Nizozemí naštěstí již žádné agenty nevyslali a válka se navíc rychle blížila ke svému konci. V té chvíli již hodností podplukovník Gikes byl na sklonku války zajat Spojenci. Následně byl déle než rok držen v zajetí a vyšetřován jak Brity, tak i Američany. Během toho se prokázalo, že Gikes sice bojoval na straně nepřítele, ale na smrti do Holandska vyslaných agentů nemá vůbec žádný vliv, o tu se postaraly jiné organizace služeb patřících Německu. Po propuštění z vězení v září roku 1946 se okamžitě přidal k Američany založené organizaci Gehlen Organization, která prošetřovala německé válečné zločiny a později se zní stal základ rozvědky státu Západní Německo. Hermann Gikes také začal psát o své činnosti v době druhé světové války, vyšla například v roce 1953 jeho kniha vzpomínek na válečnou činnost s titulem "London Calling North Pole".

Herman Gikes zemřel ve věku 80 let v rodném Krefeldu dne 28. srpna roku 1977.

Zdroj: ww2history, britannica