Auschwitz II neboli Auschwitz-Birkenau byl největším německým vyhlazovacím táborem za 2. světové války vůbec. Právě v plynových komorách v Birkenau našlo smrt nejméně 1,1 milionu lidí (doložených), z velké většiny Židé. Obětí bylo ale bohužel patrně daleko více. V tomto táboře působili jedni z nejhorších dozorců, kteří své úkoly nejen plnili zcela bez výčitků a často se v trápení tamních vězňů doslova vyžívali. Jednou z takovýchto dozorkyň byla i Maria Mandelová, která se často zúčastňovala selekcí žen, když udávala pokyny, jestli dotyčná půjde do plynové komory či ne.

Foto: Maria Mandelová | Wikimedia Commons

Maria Mandelová se narodila v Münzenkirchenu v Horním Rakousku v roce 1912 do rodiny ševce. Po skončení základní školy pracovala na poště. V roce 1938 se přestěhovala do bavorského Mnichova. Již koncem téhož roku pak nastoupila do Lichtenburgu v Sasku – Anhaltsku, jednoho z vůbec prvních koncentračních táborů v nacistickém Německu, spolu s dalšími 50 dozorkyněmi se stala příslušnicí SS. Na jaře 1939 (15. května) byla přeložena do nově otevřeného tábora Ravensbrück, kde se postupně vypracovala až na post vrchní dozorkyně a rychle si zde osvojila kruté týrání vězňů. Velmi ráda používala bič, kterým rozdávala silné rány, ale také vybírala ženy na medicínské pokusy.

Psali jsme:Cizozemské imitace římských legií

Foto: Maria Mandelová se k vězeňkyním chovala velmi krutě | Wikimedia Commons

Začátkem října 1942, nastoupila Mandelová, která se mezitím stala členkou NSDAP, na místo vrchní dozorkyně ve vyhlazovacím táboře Osvětim II Březinka ( Birkenau ). V létě 1944 se dokonce stala šéfkou ženské věznice. Místní vězenkyně jí neřekly jinak než „Bestie“. Mandelová se také zúčastňovala selekcí žen, když udávala pokyny, jestli dotyčná půjde do plynové komory či ne. Žádná nelidskost jí nebyla cizí. Za svou „vzornou službu“ byla také vyznamenána Křížem za zásluhy II. třídy.

Během poválečného soudu byla vyzdvihována její veliká inteligence, ale zároveň také obrovská bezcitnost. Přímo se zdůrazňovalo, že dokonce týrala vězeňkyně, které již předtím sama poslala do plynových komor. Maria Mandelová byla odsouzena k trestu smrti. Trochu paradoxně sdílela několik měsíců před popravou celu s antikomunistickou aktivistkou Stanislavou Rachwalovou a další nacistickou dozorkyní Theresou Brandlovou, přičemž obě Rachwalovou ještě před svou popravou prosily o odpuštění.

Foto: Mandelová během poválečného soudu | Wikimedia Commons

Psali jsme:Výcvik vojína v obraně (1953)

Mandelová před oběšením ještě zvolala: „Ať dlouho žije Polsko!“ Po vykonání rozsudku dne 24. ledna 1948, bylo její tělo předáno ke zkoumání studentům medicíny.