USS Texas (BB-35) zažila více bojových akcí než většina ostatních amerických bitevních lodí, sloužila v první i druhé světové válce a v rozhodujícím okamžiku spojila její posádka technické parametry svých zbraní s vynalézavostí a pomohla spojencům k úspěchu v Den D. Jeden nestandardní nápad lidí na palubě lodi tehdy sice ohrozil životy celé posádky, avšak naštěstí se vyplatil.

Foto: Bitevní loď USS Texas v roce 1943 | Wikimedia Commons / Public domain

USS Texas byla bitevní loď třídy New York uvedená do služby v březnu 1914, jen několik měsíců před vypuknutím první světové války. Byla druhou ze dvou lodí této třídy, které byly navrženy jako nástupci lodí předcházející třídy Wyoming, od nichž se odlišovaly silnější výzbrojí. Texas i její sesterská loď USS New York (B-34) byly považovány za první skutečné superdreadnoughty amerického námořnictva. Na svou dobu šlo o skutečně velmi silné lodě. Plavidla měla primární výzbroj deseti 14palcových (356mm) palubních děl a také řadu sekundárních palebných prostředků, včetně čtyř třípalcových (76mm) děl QF Hotchkiss, jednadvaceti pětipalcových (127mm) děl a dvou "pom-pomů" QF. Každé z nich mělo také čtyři torpédomety, schopné střílet torpéda Bliss-Leavitt Mark 3. Kromě široké palety zbraní byly Texas a New York silně pancéřovány a obě lodě poháněly kotle a parní stroje s trojnásobnou expanzí. Díky tomu dosahovaly maximální rychlosti něco málo přes 21 uzlů.

Psali jsme:Titulem nejhorší letadlo 2. světové války se může pyšnit první proudová stíhačka amerického námořnictva

Vzhledem k tomu, že Spojené státy vstoupily do první světové války až v dubnu 1917, USS Texas poprvé okusil službu po incidentu v Tampicu, který byl důsledkem rostoucího napětí mezi námořníky amerického námořnictva a mexickými vojáky. Do Mexika připlula loď jen krátce po svém uvedení do služby, aniž by absolvovala typickou cvičnou plavbu, a u pobřeží Veracruzu zůstala dva měsíce.

Po krátké době, kdy prováděl operace s Atlantickou flotilou, se Texas k pobřeží Veracruzu vrátil. V roce 1916 se stal první americkou bitevní lodí s protiletadlovými děly – třípalcovými kanóny – a první s možností řízení palby pomocí dálkoměrných přístrojů. Tyto nástroje se používají dodnes, jen v mnohem modernějším provedení. Texas střídavě prováděl výcvikové operace u pobřeží Nové Anglie a Virginie a v zimě taktická a dělostřelecká cvičení v Západní Indii. Po vstupu USA do první světové války se bitevní loď vydala přes Atlantický oceán, aby se připojila k Velké flotile, a cestou také provedla první americké výstřely v tomto konfliktu.

V rámci Velké flotily měl Texas za úkol posílit britskou eskadru pověřenou blokádní službou v Severním moři. Spolu s dalšími plavidly také doprovázel americké minolovky, které rozmísťovaly výbušniny do minového zátarasu v Severním moři, rozsáhlého minového pole, které se táhlo od Norska až po Orknejské ostrovy u severního pobřeží Skotska.
Koncem roku 1918 se USS Texas vrátil do USA a poté, co doprovázel amerického prezidenta Woodrowa Wilsona na mírovou konferenci v Paříži k podpisu Versailleské smlouvy, prošel generální opravou a pokračoval ve službě u Atlantické flotily.

V roce 1919 se Texas stal první americkou bitevní lodí, která vypustila letadlo britské výroby Sopwith Camel, a sloužil jako navigační reference a stráž pro Curtiss NC-4, který se stal prvním hydroplánem, který uskutečnil transatlantický let. Krátce poté byl superdreadnought převelen k nově zřízené Tichomořské flotile.

Psali jsme:PzKpfw 38(t) - ztělesnění Blitzkriegu

V meziválečném období prošel Texas další generální opravou, při níž byla jeho protiletadlová výzbroj doplněna o osm třípalcových děl. Jeho torpédomety byly odstraněny a šest pětipalcových děl bylo přemístěno do kasemat. Poté byl na čas dokonce jmenován vlajkovou lodí amerického námořnictva a následně prováděl běžné operace s průzkumnou flotilou. Do vypuknutí druhé světové války prošel Texas několika dalšími přestavbami a připojil se k výcvikovému oddílu amerického námořnictva.

Když začala druhá světová válka, USS Texas působil jako součást Neutrality Patrol a poté strávil šest měsíců hlídkováním poblíž Islandu a prováděl mise doprovodu konvojů. Následovala operace Torch, spojenecká invaze do severní Afriky, které se Texas zúčastnil jako jedna ze tří amerických bitevních lodí. Dalšími dvěma byly jeho sesterská loď USS New York a mnohem modernější Massachusetts (BB-59).

Jako součást operační skupiny 34.8 vysílal Texas rozhlasové vysílání generála Dwighta D. Eisenhowera "Hlas svobody", které vyzývalo Francii, aby se nebránila vylodění Spojenců. Ačkoli se Texas bezprostředně nezapojil do akce proti Němcům, dostal za úkol ostřelovat muniční sklady vichistické Francie poblíž Port Lyautey. Po tomto krátkém působení v zámoří se Texas vrátil do USA. V dubnu 1944 zahájil výcvik na svou dosud největší operaci: Den D.

Po připlutí k Normandii na začátku června 1944 nastoupil USS Texas a britský křižník HMS Glasgow (C21) do pásma palebné podpory u pláže Omaha poblíž Pointe du Hoc. Texas byl jednou ze 702 lodí americko-britské flotily a jednou ze sedmi bitevních lodí nasazených k podpoře operace.

Texas zahájil palbu 14palcovými granáty na podporu 29. pěší divize a 2. a 5. praporu Rangers. Během pouhých 34 minut vypálil 255 granátů – pro srovnání: plavidlo vypálilo během celé operace Torch 300 granátů. Texas se poté zaměřil na cíle ve vnitrozemí, když se Spojenci přesunuli z vyloďovacích pláží. Pouhých 2700 metrů od břehu pokračovala bitevní loď v bombardování německých pozic po celý 7. až 8. červen.

Po krátkém návratu do Anglie dorazil Texas 15. června zpět k Normandii. V té době se již spojenecké síly posunuly dále do vnitrozemí a mimo jeho dostřel; velká děla lodi nemohla mířit dostatečně vysoko. Při maximálně 15° náměru činil dostřel nejvýše 20 km. Protože byly nadále požadovány palebné mise, velitel lodi musel přijít s řešením. Pokud nebylo možné zvednout děla na levoboku více než umožňovala konstrukce věží, bylo zvednout celý levobok.

Aby toho dosáhla, posádka záměrně zaplavila torpédovou obšívku a naklonila Texas o dva stupně. To byl ten správný úhel, aby děla bitevní lodi mohla přesně střílet a dokončit misi. Většina plavidel by nikdy dobrovolně nezaplavila část svého trupu – tato možnost zde byla pro přesně opačný účel – vyrovnání náklonu při poškození – ale tento odvážný krok podtrhuje bojovného ducha, kterého spojenecké síly projevily v Normandii a který umožnil operaci završit úspěchem.

Po invazi v Normandii se USS Texas účastnil bitvy o Cherbourg a operace Dragoon. Poté bylo plavidlo převeleno do Pacificku, kde poskytovalo námořní dělostřeleckou podporu během bitev o Iwodžimu a Okinawu. Během druhé světové války získala celkem pět bojových hvězd a v roce 1948 byla vyřazena ze služby.

Texas byl vůbec první americkou bitevní lodí, která se stala stálou muzejní lodí, a první, která byla prohlášena za národní historickou památku. Je také jediným zbývajícím dreadnoughtem z období první světové války a poslední velkou lodí, která sloužila v obou světových válkách.

Dne 30. srpna 2022 Texas vyplul ze svého domova ve státním historickém areálu San Jacinto Battleground a jeho cílem se stala společnost Gulf Copper & Manufacturing Corp v Galvestonu, kde jeho trup prochází opravou a modernizací za odhadovanou částku 35 milionů dolarů. Vzhledem ke svému stáří a době, kterou strávila ve vodě, začala spodní část bitevní lodi rezivět a je třeba vyvinout úsilí, aby se udržela na hladině. Doba oprav se odhaduje na dva roky.

Zdroj: warhistoryonline.com