Podle ruské agentury Interfax budou v letošním roce zahájeny státní zkoušky nového ruského tanku T-14 postaveného na univerzální těžké pásové platformě Armata. Tento tank představený veřejnosti před čtyřmi lety momentálně dokončuje sérii zkoušek továrních.

V únoru loňského roku Jurij Borisov, náměstek ministra obrany Ruské federace (nyní místopředseda ruské vlády), uvedl, že ruské ministerstvo obrany uzavřelo smlouvu s výrobcem na dodávku obrněných vozidel na platformě Armata pro provedení zkoušek, a to dvou praporů tanků T-14 a jednoho praporu těžkých bojových vozidel pěchoty T-15.

Foto: T-14 Armata | Wikimedia Commons, Vitaly V. Kuzmin

Psali jsme:Kopřivnická TATRA TRUCKS si připomíná 170 let své existence

Tank T-14, bojové vozidlo pěchoty T-15 a odtahové vozidlo T-16 na platformě Armata jsou všechno vysoce moderní stroje vyvinuté firmou Uralvagonzavod. Tank T-14 se vyznačuje zcela novým originálním designem, který zatím nemá ve světě žádné analogy. Osádka tanku T-14 je umístěna ve speciálním pouzdru v přední části korby a je tak zcela oddělena od zbraní a munice věžového kompletu.

T-14 Armata (vývojové označení Objekt 148) je ruský tank nové generace postavený na základě platformy Armata. Vývoj byl zahájen v roce 2009, poprvé byly stroje z testovací série představeny 9. května 2015 na vojenské přehlídce na Rudém náměstí ke Dni vítězství.

Při vývoji tanku a celé platformy Armata byly použity některé výsledky z předchozích projektů Objekt 195 (T-95) a Objekt 640 (Černý orel), které probíhaly mezi lety 1990 až 2010. Tank T-14 (dříve označovaný také jako T-99) je od roku 2009 vyvíjen Uralskou konstrukční kanceláří dopravního strojírenství UKBTM ve spolupráci s firmou Uralvagonzavod v Nižném Tagilu.

Foto: T-14 Armata | Wikimedia Commons

Psali jsme:Víceúčelový bojový letoun šesté generace v japonském podání

V letech 2014 a 2015 byla vyrobena série asi 20 kusů určených pro testování jednotlivých systémů a další armádní zkoušky. Vývojové práce stále probíhají a definitivní sériová verze se může od dosud předvedených tanků lišit, zejména to platí pro věž, její výzbroj a pancéřování. Státní zkoušky tohoto typu byly zahájeny v druhém pololetí roku 2016 a budou probíhat minimálně do roku 2017. Podle vyjádření Dmitrije Rogozina, místopředsedy ruské vlády, bude v září 2017 rozhodnuto o objemu výroby tanků T-14 Armata. Podle informací ruského deníku Izvestija z května 2017 bude T-14 zařazen do výzbroje ruské armády až po roce 2020. V roce 2015 přitom ruská média hovořila o dodávkách 2300 kusů do roku 2020. První stroje budou zařazeny do výzbroje elitního 1. gardového tankového pluku 2. gardové motostřelecké tamanské divize. Výroba jednoho tanku vyjde zhruba na 250 milionů rublů.

Tank je vybaven novým dálkově ovládaným vysokotlakým kanónem ráže 125 mm 2A82-1M s hladkým vývrtem. Oproti starší verzi kanónu 2A82 došlo k prodloužení hlavně ze 48 na 52 ráží, čímž se pravděpodobně zvýšila přesnost i úsťová rychlost vystřeleného náboje. Hlaveň není vybavena ejektorem, protože díky bezosádkovému uspořádání věže není nutný odtah spalin a kouře.

Foto: Wikimedia Commons, Vitaly V. Kuzmin

Tank by měl podle dostupných informací čelně odolat zásahu libovolnou existující munici - včetně podkaliberní tankové munice s uranovým penetrátorem. Z boků a zezadu by měl odolávat pěchotní protitankové výzbroji. Složení a konstrukce pancíře je utajované. Systémy aktivní ochrany by měly být schopny odklonit nebo zničit přilétající střely až do rychlosti 1700m/s (vyvíjen by měl být systém zvládající 3000m/s). Systém se skládá z několika vrstev. V první linii se aktivně snaží otočit věž k útočníkovi a zneškodnit především pomalejší střely ještě v letové fázi, případně pravěpodobně umí aktivně napadnout útočníka. Dále využívá v reakci na zaměření laserem/radarem nebo detekci přilétající střely automatická protiopatření v podobě clony, která znemožní zaměření tanku jak opticky tak infračerveně nebo radarově, aktivně ruší spojení přilétajících střel, a na krátkou vzdálenost využívá výmětnice s tříštivou směrovanou náloží. Aktivní pancíř počítá s tandemovou kumulativní municí a má vylepšenou účinnost proti munici podkaliberní. Posádka je na rozdíl od koncepčně starších tanků v odděleném a zvláště pancéřovaném prostoru v přední části trupu.

Video: Prezentace ruského tanku T-14 Armata / YouTube

Technické údaje:

- Dálkově ovládaný kanón ráže 125 mm (2A82-1M, délka 52 ráží) s hladkým vývrtem, bez ejektoru
- Kulomet ráže 12,7 mm (6P49 Kord) s 300 náboji - variantně
- Kulomet ráže 7,62 mm (6P7K PKTM) s 1000 náboji - variantně
- Bezosádková věž
- Automatický systém nabíjení kanónu (45 nábojů, z toho 32 v nabíjecím zařízení)
- Bojový prostor pro tříčlennou osádku umístěn v přední části trupu tanku
- Kompozitní pancíř (v něm také ocel 44S-SV-Š) doplněný systémem aktivní ochrany typu Afganit s Dopplerovým radarem, systémem ochrany horní polosféry a systémem dynamické ochrany typu Malachit
- Přeplňovaný dvanáctiválcový dieselový motor ČTZ 12N360 (A-85-3A) s maximálním výkonem 1500 k ve standardním bojovém režimu se servisní dobou 2000 h. V nebojovém režimu a sníženém výkonu 1200 k se servisní doba prodlouží až na 10 000 h. V krátkodobém nouzovém režimu může motor teoreticky vyvinout výkon až 2000 k, ovšem při významném snížení servisního intervalu.
- Automatická mechanická převodovka (8 rychlostí)
- Aktivní podvozek se 7 páry pojezdových kol (tanky T-64/72/80/90 mají pouze 6 párů pojezdových kol)

Zdroj: Militarybox, CC BY-SA, army-technology.com, Wikipedie, YouTube