Vikingové byli obávaní válečníci ze severu a díky jejich lodím pro ně neexistovalo místo, kam by se nedostali. 28. března 845 se objevila flotila vikingů před Paříží a její obyvatelé měli poznat hrůzy, které vikingové zatím dávali ochutnávat lidem v Anglii.

V březnu 845 se od ústí řeky Seiny vydalo proti proudu asi 120 vikingských lodí, které vezly 5 až 6 tisíc válečníků. Podle francských pramenů je vedl jistý Reginherus, ale podle všeho tím mužem byla severská legenda Ragnar Lodbrok. Vikingové nejdříve vyplenili Rouen a potom nerušeně pluli k Paříži. Franský král Karel Holý proti nim vypravil vojsko, ale protože vikingové pluli po řece, král své vojsko rozdělil na dvě části a každá z nich postupovala vedle vikingské flotily na jednom břehu. Byla to chyba a Ragnar jí okamžitě potrestal. Vylodil se svými muži na jednom z břehů a první část franského vojska rozdrtil. To stejné hodlal udělat i druhým vojskem, ale druhá část armády nehodlala sdílet osud svých druhů a utekla. Vikingové v bitvě získali 131 zajatců, které Ragnar nechal obětovat Odinovi.

Foto: Vikingové byli obávaní válečníci ze severu a díky jejich lodím pro ně neexistovalo místo, kam by se nedostali. (ilustrační foto) | Shutterstock

Psali jsme:Kam zmizelo ruské letectvo?

K Paříži dorazili vikingové 29. března, právě na velikonoční neděli, největší křesťanský svátek. Město neměl prakticky kdo bránit, protože král ho s veškerým vojskem opustil a nechal na pospas vikingům. Vikingové vzali Paříž útokem, skoro bez odporu dobyli jeho hradby a město kompletně vyplenili. Stejný osud postihl i předměstí, kde stála řada klášterů a kostelů. Vikingové všechno vyplenili a vypálili.

Vikingové se ve vypleněném městě usadili, aby nabrali síly a jejich velitelé zatím přemýšleli, kam dál. V tu chvíli zasáhla vojsko seveřanů nějaká epidemie, snad cholera. Vikingové se jí nemohli zbavit a Bohové na jejich modlitby neodpovídali. V tu chvíli se objevilo poselstvo od krále Karla, který chtěl Paříž zpátky, ale neměl dostatek vojáků, aby ho z rukou vikingů vyrval. Vikingové v Paříži zůstat nechtěli, protože je zajímala jen kořist a vojsko jim navíc deptala epidemie. Proto se Ragnar s Karlem dohodl, že za tučně výpalné město opustí. Nakonec se oba muži dohodli, že Frankové vikingům zaplatí 7 000 livrů ve zlatě a stříbře, což byly dvě tuny těchto vzácných kovů. Vikingové následně dostali slíbený tribut a Paříž skutečně opustili.

Vikingové Paříž opustili, ale zůstala ta po nich jedna vzpomínka, kterou musely splácet další generace. Král Karel se totiž také zavázal, že kromě jednorázového výpalného bude jeho království vikingům platit i pravidelný tribut. Frankové to samozřejmě nedělali rádi a někdy na to zapomněli a proto se u Paříže několikrát objevila vigingská flotila, která jim jejich povinnost připomněla. Celkem třináctkrát zaplatili Frankové vikingům slíbený poplatek, ale když v roce 885 získal korunu císař Karel Tlustý, situace se změnila. Karel Tlustý odmítl dál tribut platit a na vikingy se připravil.

V roce 885 se na Seině opět ukázala seveřanská flotila, která si chtěla vymoci svůj nárok silou. Oproti nájezdu Ragnara Lotbroka to bylo prý daleko větší vojsko a k nájezdu se připojili i vikingové z Dánska. Vikingům veleli tři vůdci, Sigfred, Sinrik a Rollo, kteří měli mít pod svým velením 700 lodí a 30 000 bojovníků. Toto číslo bylo zcela rozhodně franskými kronikáři hodně nadsazeno, ale armáda vikingů musela být stejně obrovská.

Psali jsme:Neuvěřitelný kousek předvedl policejní pilot při záchraně lyžaře ve francouzských Alpách

Paříž vypadala podobně, jako když na ní zaútočil Ragnar. Bylo to opevněné město na ostrově se dvěma mosty, ale teď tam stály dvě dřevěné věže, které měly přístup po mostech bránit. Obraně města velel hrabě Odo Pařížský a silnou vzpruhou obrany byl i pařížský biskup Jocelin, který velel silnému oddílu a osobně se účastnil obrany. Do té doby se duchovní osoby boji vyhýbaly a Jocelin byl prý první prelát, který bojoval. Jinak měla posádka Paříže jen asi 500 mužů a přesila vikingů tak byla obrovská. Císař Karel byl v Itálii, kde se snažil postavit vojsko, ale čas byl proti němu.

Vikingové se objevili před Paříží 25. listopadu 885. Nejdříve se pokusili dostat tribut 700 livrů po dobrém, ale když je Frankové odmítli, začali druhý den s útokem. Jako cíl útoku si vybrali mosteckou věž na pravé straně řeky. Nejdříve po ní stříleli celý den z katapultů, ale všechny škody se obráncům podařilo přes noc opravit. Další den pak zahájili vikingové útok, který byl zastaven tím, že na ně obránci lili roztavenou smůlu a vosk. Útoky vikingů pokračovaly i další den a útočníci se snažili věž dobýt za pomoci podkopů, beranidel a ohně. Všechny útoky obránci odrazili. Duší odporu byl biskup Jocelin, který s křížem na zbroji střílel po seveřanech šípy a když bylo třeba, použil i sekeru.

Po dvou dnech vikingové pochopili, že dobýt věž nebude snadné a rozhodli se, že město oblehnou. Na pravém břehu vybudovali velký opevněný tábor a začali stavět další obléhací stroje. V následujících dnech zasypávali věž a město záplavou kamení a zápalných střel. Snažili se zejména o likvidaci mostů, které umožňovaly obráncům k oběma věžím přisouvat posily, a naopak bránily jejich lodím ve volném pohybu po řece. Nejprve se vikingové pokusili mosty zapálit, potom se snažili prolomit říční jezy, aby příval vody smetl mostní pilíře. Mezitím útočili na pravobřežní věž, nicméně s menší intenzitou než v prvních dnech.

Toto obléhání trvalo dva měsíce a kromě Paříže jím strašlivě trpělo celé okolí, protože vikingové celou krajinu úplně vyplenili, aby získali zásoby. Když obléhání a střelba neměly valný účinek, začali vikingové budovat val, po kterém by se do věže dostali. Po tři dny házeli do mělkých vod u břehu doslova vše, co jim přišlo do ruky, včetně mrtvol lidí a zvířat. Zároveň se pokusili most zničit třemi zápalnými loděmi, které vyslali proti mostu u pravého břehu. Tyto lodě se k pilířům mostu sice dostaly, ale nakonec byly potopeny dřív, než stihly most zapálit.

V únoru nakonec pomohla vikingům příroda. 6. února se po vydatných deštích Seina rozvodnila a strhla val, který vikingové budovali. Obrovský proud uvedl do pohybu velkou masu z klád, kamení a mrtvých těl, která se valila proti mostu. Ohněm oslabená konstrukce nápor nevydržela a most se zřítil. Ve věži zůstalo pouhých 12 obránců, kteří se odmítli vzdát. Ti byli vzápětí zmasakrováni.

Věž byla dobyta, ale před vojskem vikingů pořád stála nedobytá Paříž. Seveřany začalo dlouhé obležení unavovat, protože tam nepřipluli umírat, ale byli tam kvůli snadné kořisti a slíbenému tributu. Vojsko proto opustil se svými muži jarl Sinrik, aby se věnoval plenění někde jinde. A někdy v tu dobu se u Paříže objevilo vojsko, které tam poslal císař Karel. Jenže toto vojsko bylo ke zklamání obránců Paříže malé a nemohlo obležení prolomit. Frankové na vikingský tábor jednou zaútočili, avšak byli snadno odraženi. Hrabě Odo pochopil, že další pomoc už asi nedorazí a musí s vikingy opět vyjednávat. Také si všiml, že je vikingů méně a došlo mu, že i oni mají problémy. Proto oslovil dánského jarla Sigreda a nabídl mu, že mu dá 30 kilo stříbra, když odpluje. Sigred souhlasil a následně i on od Paříže odplul pryč.

Zůstával jen jarl Rollo, který se nemínil Paříže vzdát. Ve městě mezitím vypukla epidemie cholery a docházelo jídlo. Proto se Odo rozhodl, že město opustí a osobně požádá císaře o pomoc. Odovi se podařilo proniknout z města ven a dostal se až do Itálie, kde pořád Karel dlel. Když se u jeho dvora objevil Odo a důrazně ho požádal o pomoc, císař Karel nemohl odmítnout. Slíbil, že přijde s velkým vojskem a Odo se zase vrátil do Paříže, aby město připravil na příchod vojska.

V létě podnikli vikingové poslední zoufalý útok na město, ale byli opět odraženi. Vikingové se nacházeli ve stejně zoufalé situaci jako obránci Paříže, ale Rollo tvrdohlavě odmítal obležení zrušit. V říjnu konečně dorazil císař se svým vojskem a vyčerpané vikingy porazil. Vikingové se mu vzdali a všichni čekali, jak je císař ztrestá. Jenže Karel udělal něco nečekaného, co nikdo nechápal. Uzavřel s Rollem dohodu, propustil ho a dovolil mu, aby vyplul dál po Seině, aby zaútočil na Burgundsko, které se proti císaři vzbouřilo. Ba co víc. Když se Rollo na jaře vracel, Karel mu vyplatil tribut 700 livrů. Ten tribut, který dřive platit odmítal a teď ho platit nemusel. Všichni šlechtici země se začali proti němu bouřit a Karel se musel nakonec svého trůnu vzdát. V roce 888 byl novým franským králem zvolen Odo, hrdina obrany Paříže.

Viking Rollo získal v roce 911 od západofranského krále Karla Prosťáčka kraj při ústí řeky Seiny a založil zde Normanské vévodství. Jeho potomkem byl Vilém, který si roku 1066 vydobyl anglický trůn.

Zdroj: worldhistory.org