Operace Eland z 9. srpna 1976, známá také jako "Nájezd na Nyadzonya", byla preventivním úderem rhodeských Selous Scouts na výcvikové středisko komunistické ZANLA (Zimbabwská africká národně osvobozenecká armáda) v sousedním Mozambiku. Rhodesie tvrdila, že při této akci eliminovala asi 300 příslušníků povstaleckých ZANLA a 30 příslušníků mosambických ozbrojených sil, to vše bez vlastních ztrát . Nicméně z dokumentů nalezených při jedné z dalších operací bylo zjištěno, že nepřátel mohlo být zabito až 1028.

"To číslo je jen propaganda, která má zvýšit morálku bílých. Kdopak z nich jel do toho tábora počítat těla?" - Willie Musarurwa, sekretář pro styk s veřejností ANC (Africký národní kongres)

Foto: Selous Scouts pod vedením kapitána Roba Warrakera dostalo za úkol provést nájezd proti výcvikovému středisku, kde se měly dle rozvědky koncentrovat povstalecké síly. | learning-history.com

Psali jsme:Smrt carevny a „carevny“: Dva německé příběhy

Rhodéské ozbrojené síly k tomuto zákroku vedla zvýšená aktivita povstaleckých skupin a zároveň zjištění lokality výcvikového střediska v sousední, kdysi přátelské, portugalské kolonii. Mosambik získal o rok dříve svou nezávislost a nová vláda, v čele se stranou FRELIMO, intenzivně podporovala černošské povstání u svého souseda.

O několik dní dříve, 5. srpna 1976, překročila skupina 60 rebelů hranice a jejím prvním cílem byl vojenský opěrný bod Rusa poblíž hraničního města Umtali (dnes Mutare). Při útoku nikdo nezemřel, avšak napadení vojenské základny naznačovalo, že nepřátelské síly jsou už dostatečně sebevědomé provádět i rozsáhlejší akce. Povstalci o pár dní později zaútočili minomety na vládní vojáky jižně od Umtali a čtyři z nich zabili. Další Rhodesan zemřel při následné pátrací akci. Pro místní malou, ale o to více úzce spjatou, bělošskou komunitu byla ztráta pěti mužů citelnou ranou. Veřejné mínění proto také požadovalo náležitou pomstu. Přestože prezident JAR Balthazar Vorster varoval rhodéského premiéra Iana Smithe, aby nepostupoval příliš agresivně, bylo rozhodnuto o odvetné akci, která měla zasadit tvrdý úder povstalcům a odradit Mosambik od jejich další podpory.

Tak se zrodil plán operace Eland. Zvláštní komando složené z 84 příslušníků Selous Scouts pod vedením kapitána Roba Warrakera dostalo za úkol provést nájezd proti výcvikovému středisku, kde se měly dle rozvědky koncentrovat povstalecké síly. Tábor se nalézal asi 40 kilometrů ve vnitrozemí Mosambiku na řece Nyadzonya, jednom z přítoků řeky Pungwe. Útočná kolona sestávala ze čtyř obrněných vozů typu Ferret a sedmi obrněných Unimogů, z nichž dva byly vyzbrojeny 20mm kanóny z postarších letadel de Havilland 'Vampire'. Vozidla byla upravena tak, aby vypadala, že přísluší mosambické milici strany FRELIMO. Vojáci se převlékli do jejích uniforem a ti, kteří byli evropského původu si začernili obličeje nebo si nasadili lyžařské kukly. Dodejme, že do nepřátelského tábora dovedl Rhodésany přeběhlý velitel-komisař ZANLA, jménem Morrion Nyathu. Portugalsky mluvící bývalý příslušník SAS se měl postarat o komunikaci s mosambickými hlídkami.

Útočná skupina se po vedlejších cestách a skrz lesy poměrně bez problémů dostala až k cíli. Velice sebejistě projela strážní bránou, zanechala za sebou minometné družstvo a zamířila přímo do srdce tábora. Nyathi, znalý zdejších poměrů, zapískal na píšťalku, což byl pro místní obyvatele signál k nástupu. Zatímco bývalý SAS a přeběhlík vyvolávali klišovitá revolucionářská hesla, vozidla byla obklopena tisíci zvědavců. Ti, kteří byli natlačeni až do bezprostřední blízkosti obrněných vozidel si ale všimli, že uvnitř nesedí jejich černí soudruzi, nýbrž načernění běloši.

Psali jsme:Admirál Jamamoto – architekt útoku na Pearl Harbor věděl, co bude následovat

V tu chvíli Rhodesané spustili peklo. Tři zdvojené kulomety FN MAG 7,62mm, jeden kulomet ráže .50 cal, sovětský těžký kulomet ráže 12.7mm a dva 20mm kanóny Hispano-Suiza vykonaly dílo zkázy. Skutečnost, že povstalci i mosambičtí vojáci přišli z velké části neozbrojení, pro ně znamenala totální masakr. Stovky nepřátel byly zastřeleny, mnoho dalších uhořelo ve svých stanech nebo se při útěku utopilo v řece.

"Tato akce byla klasickým příkladem vedení války v buši. 84 chlapů, bez letecké podpory a bez jakýchkoliv záloh…" - velitel Selous Scouts generálplukovník Ronald Reid-Daly

Útočná kolona poté nabrala směr k mostu přes řeku Pungwe. Ten byl záhy úspěšně dobyt a pod nepřátelskou palbou byly na most umístěny nálože. Strategický přechod přes řeku byl následně vyhozen do povětří a komando se beze ztrát vrátilo zpět domů.

"Po dlouhé době dobré zprávy! Teroristé překračují hranici už bezmála čtyři roky a nikdy jsme nebyli schopni udeřit na jejich základny v Mozambiku. Tahle akce jim ukázala, že nejsme žádná ořezávátka!" - Ted Clinton, obyvatel Umtali

Přestože skvěle naplánovaná akce byla taktickým úspěchem, povstalci ze ZANLA tvrdili, že Rhodesie zaútočila na bezbranný tábor pro uprchlíky. Ačkoliv registrovaný uprchlický tábor prokazatelně sloužil vojenským výcvikovým účelům, světová média informovala o akci jako o největším válečném zločinu celé války. Bez ohledu na neexistující důkazy vedlo mezinárodní pohoršení a tlak USA na největšího spojence Rhodesie, Jihoafrickou republiku, k úplnému ukončení její materiální podpory. Co hůř, rozčilený jihoafrický prezident také stáhl své piloty helikoptér, mechaniky i styčné důstojníky a dokonce vyjádřil podporu principu většinové černošské vlády, čímž dokonale Rhodesii podrazil nohy. O necelý rok později Ian Smith, tváří v tvář nadcházející katastrofě, v televizním vysílání přiznal svou prohru a vyjádřil ochotu vyjednávat s africkými nacionalisty.

Článek byl přejat s laskavým svolením autora a redakce stránky "Válka. Válka se nikdy nemění."