Václav Flek

Také děkují, že jste na můj odkaz zareagoval. Mrzí mě, že Vám nejde načíst, zkuste zadat do vyhledávače Univerzita Karlova, Vztahy mezi Estonskem a Ruskou federací.

pro Mark :

Dekuji za reakci ve forme zaslaneho odkazu. Bohuzel jej nemohu otevrit, nevim, zda je chyba v odkazu, v mem pocitaci nebo ve mne samotnem ? Proto ani nemohu reagovat, nicmene jeste jednou dekuji za projevenou ochotu.

Václav Flek, Petr Hertel

Dovolím si vstoupit do vaší diskuse. Nebudu tady opisovat různé části článků, ale v tomto odkazu je taky trochu něco nastíněno k estonské mobilizací jak Sovětským Svazem, tak i Německem.

https://cuni.cz/UK-5721.html?web=UK&id=5721&event=7179&lang=CZ

Václav Flek

Jasně, rozumím...

K tomu druhému, tak německý postup v létě 1941 byl v těch zemích provázen i otevřenými protisovětskými povstáními...
Ale že ta sovětská mobilizace ani v tom Estonsku nebyla zase nijak pořádná, to asi může dokládat i tvrzení z takové úplně všeobecné publikace, ŠVEC, Luboš, Dějiny Pobaltských zemí (jedna z knih edice "Dějiny států", vydávané Nakladatelstvím Lidové noviny, v tomhle případě v roce 1996), cituji doslova (str. 235):
"V roce 1942 mělo sloužit v Rudé armádě 18 000 rodilých Estonců (v Estonsku proběhla ještě před příchodem Němců mobilizace), 10 000 Lotyšů a 5000 Litevců."

Odkud je to převzato, nevím, a už ten obrat, "mělo sloužit", může asi vzbuzovat jisté pochybnosti o reálných počtech, resp. otázku, kdo všechno byl do nich zahrnut, atd.

pro Petr Hertel :

Dekuji za vasi reakci, se kterou nejsem v rozporu a ktera doplnuje moje vzdelani, Nicmene nevyvraci muj puvodni nazor, ze mladi muzi z Pobalti nemuseli vstupovat do rad wehrmachtu, a pokud vstupovali do rad SS, cinili tak zcela dobrovolne. Myslim, ze ta povinna prace v nemeckem valecnem prumyslu je srovnatelna s tim, cim u nas byl ten smutne slavny "rocnik 21", a at ji hodnotime jakkoliv, nemuze byt ekvivalentem vstupu do wehrmachtu, vuci kteremu jsem se ohradil.

S vasim poslednim odstavcem asi nemohu souhlasit. Sovetska obrana v celem Pobalti se zhroutila tak rychle, ze ani v Estonsku jiz sovetske vojenske organy nestihly uskutecnit zadnou poradnou mobilizaci. Cele Pobalti, nasilne okupovane pred rokem, se zhroutilo jako domek z karet a jeho obyvatele vitali nemecke jednotky jako osvoboditele.

Václav Flek

Poznamenal bych, jak se pozastavujete nad tou větou, že "v letech 1941-44 byli estonští muži odváděni do německé armády"...
Každopádně někdy v první polovině roku 1943, po porážce u Stalingradu, prosadili Němci v Estonsku (a taky v Lotyšsku a Litvě, a jistě tady hrálo roli takové to obecné protisovětské cítění v těchto zemích kvůli té předchozí sovětské okupaci z roku 1940) povinnost pro tehdy cca 19-24-leté muže (ročníky 1919-1924) buď
a) pracovat v německém válečném průmyslu;
b) vstoupit do pomocných oddílů Wehrmachtu;
c) vstoupit do Waffen SS.
Právě i tady jsou shledávány počátky specificky lotyšských, příp. estonských jednotek SS.

Na druhou stranu, to už jako spíš dodatek, srovnání, uvádí se, že v postatě od počátku v Rudé armádě sloužilo o poznání více Estonců než těch Lotyšů nebo Litevců, prostě proto, že na estonském území (které v létě 1941 přece jen nebylo postupujícím Němcům tak bezprostředně "na ráně" jako Litva nebo Lotyšsko) stihl SSSR ještě realizovat nějakou mobilizaci...

Znamy pribeh polske ponorky Orzel je pouhou epizodou v cele rade nevybiravych sovetskych tlaku na pobatske staty, ktery zacal uz v zari 1939 a skoncil v cervnu 1940 jejich uplnou anexi. Je zrejme, ze Putinovy mocenske choutky se neobjevily nahodou, ale maji predchudce v sovetske imperialni politice, za jejihoz nastupce se Ruska federace povazuje. Neudivuje proto, ze prave pobaltske staty patri k nejvetsim odpurcum soucasne ruske rozpinavosti.

V celem clanku nerozumim pouze vete : " V letech 1941-44 byli estonští muži odváděni do německé armády." Jak to autor myslel ? V Pobalti byla postavena rada dobrovolnych utvaru, bjujicich na strane wehrmachtu proti Rude armade, vcetne utvaru SS, ale neni mi znamo, ze by pro estonske muze vznikla povinost slouzit v nemecke armade. Myslim, ze se autor clanku nepresne vyjadril.

Zdeněk

Když už jsi zmínil tu Blyskawici, doporučují navštívit Gdyni a podívat se na ní osobně a hned to vzít i s plachetnicí Darem Pomorza, která je zakotvena hned vedle. A samozřejmě když jsme u té historické stránky této oblastí ,tak i navštívi nádherný Gdaňsk a kousek od Gdaňska stejně nádherný hrad Malbork, vše to patří mezi takové perly Polska a je to pěkně pohromadě a když vyjde počasí, tak je možné i koupaní v jednom z mnoha jezírek, nebo v moři (Pucký záliv je teplejší).

Belfast v Londýně taky stojí za náhlednutí, ale chápu, že je to trochu od ruky.

Dan
"Slabý článek, plno informací vynecháno a zkomoleno..."
*
Co je to za chování ?
Napsat o něčem, že je to slabé a špatně, přitom nenapsat svoji verzi ?

Slabý článek, plno informací vynecháno a zkomoleno...

Tady je docela pěkně popsaný příběh záchrany jádra polského námořnictva v roce 1939. Torpédoborce Grom (potopen u Narviku v roce 1940), Błyskawica a Burza následně bojovaly po boku spojenců během WWII.

https://www.stoplusjednicka.cz/polska-operace-peking-z-baltskeho-more-do-bitvy-o-atlantik

článek by to byl celkem pěkný, kdyby to nebyl strojový překlad zde mnohem lepší https://www.valka.cz/SS-ORP-Orzel-85A-t71323

Pěkný příběh. :thumbsup:

garik
"I dnes tu máme šílený režim !"
*
Pouze retardovaný blb žije dobrovolně z vlastní svobodné vůle v šíleném režimu.
Rozumíš té větě ? :slight_smile:

dik za zajimavy clanok. O osude Polskeho namornictva za druhej svetovej som nemal ziadne povedomie