Posádky nepřátelských bombardérů se vzájemně sestřelily, aby na sobě pak byly v norské ledové pustině životně závislé
Norský film Into the White (u nás znám pod názvem Kříž cti) z roku 2012 volně vychází ze skutečných událostí norského tažení za druhé světové války, kdy se spojenci neúspěšně snažili zabránit Němcům dobýt Norsko. Film je poutavou dramatizací příběhu, kdy posádky sestřeleného německého bombardéru Heinkel He 111 a britského Blackburnu Skua přežily v odlehlé norské divočině na konci dubna 1940. Britové tehdy Němce sestřelili, avšak brzy sami s poškozeným strojem nedaleko svých protivníků havarovali. Přestože je mezi filmem a skutečnými událostmi řada nesrovnalostí, jedná se o opravdu fascinující příběh o lidském přežití v extrémních podmínkách.
Poté, co Německo napadlo Polsko, Britové a Francouzi vyhlásili Třetí říši válku, jejíž první fáze je označována jako podivná válka, válka v sedě, nebo také Sitzkrieg. K vážnějším střetnutím došlo napřed v Baltském a Severním moři. Důvodem byla především německá snaha udržet si přísun zoufale potřebné švédské železné rudy, která by živila jejich válečnou mašinérii. Velká část tohoto železa přicházela z Norska. Severní přístav Narvik měl pak zvláštní význam, protože odtud se dalo železo přepravovat, když bylo Baltské moře v zimě zamrzlé a zrádné.
Foto: Heinkel He 111 | Bundesarchiv / Bild 101I-343-0694-21 / Schödl / CC-BY-SA 3.0
Když se Evropa dostala do války, Norsko začalo mobilizovat svou armádu, námořnictvo a letectvo s cílem bránit svou neutralitu. Počátkem roku 1940 se Hitler rozhodl Norsko napadnout, dobýt a využít jeho strategický potenciál pro další válečné úsilí proti Spojencům. Celé norské tažení pak trvalo od 9. dubna do 10. června 1940, Norsko bylo obsazeno a na kampaň plynule navázal německý útok proti Francii. Norská vláda odešla do exilu v Londýně.
Právě v této době došlo v Norsku k mimořádné události, při níž museli nepřátelé, kteří se chtěli před několika okamžiky zabít, spolupracovat, aby přežili. Německý bombardér Heinkel pilotovaný poručíkem Horstem Schopisem tehdy sestřelil kapitán britského Královského letectva R. T. Partridge a jeho radista R. S. Bostock v letounu Skua. Schopisův zadní střelec Hans Hauck byl při dopadu mrtev, ale Schopis spolu s poddůstojníkem Josefem Auchtorem a šikovatelem Karlem-Heinzem Strunkem, zbývajícími přeživšími členy posádky, nyní čelili obrovskému, chladnému neznámu. Nebyli však sami. Partridge a Bostock byli krátce po sestřelu německého bombardéru nuceni sami nouzově přistát na zamrzlém jezeře nedaleko dopadu Heinkelu poté, co jim selhal motor poškozený německou obrannou palbou.
Obě posádky se nacházely v oblasti Grotli, byly obklopeny horami a jezery a na míle vzdáleny od jakékoli silnice. Když se Partridge snažil přivést své prskající letadlo k bezpečnému přistání, všiml si nedaleko staré chaty lovce sobů. Vydali se tam pěšky sněhem, jen aby je brzy přepadla německá posádka s připravenými pistolemi a noži. Partridge velmi pohotově a s velkým úsilím prolomit jazykovou bariéru ve směsici němčiny a angličtiny Němce přesvědčil, že on a Bostock jsou přeživší ze sestřeleného bombardéru Vickers Wellington, nikoli nedávní soupeři, kteří Heinkel sestřelili.
Filmová adaptace těchto událostí se od této chvíle dost odklání od reality. Zachycuje obě posádky, které zůstávají v chatě společně, Britové v roli válčených zajatců, kdy jsou všichni společně nuceni spolupracovat řadu bouřlivých nocí, zatímco jídlo rychle dochází.
Ve skutečnosti však podle Schopisových vzpomínek Partridge hned první den jejich setkání navrhl, aby Němci zůstali ve srubu a Britové hledali úkryt jinde. Té noci Britové narazili na hotel Grotli, který byl na zimu uzavřen, nabízel však úkryt před nepřízní počasí. Druhý den ráno dorazili Němci a všichni společně posnídali. Partridge a Strunk ten den odjeli hledat pomoc a zachránit tak obě posádky před smrtí.
Po chvíli Britové narazili na norskou lyžařskou hlídku, dost blízko hotelu, aby Bostock slyšel výstřel, o němž se domníval, že to byl šikovatel Strunk, který zabil jeho kapitána. Byl to však Strunk, kdo ležel mrtvý, údajně zastřelený norskou lyžařskou hlídkou, když sahal po své pistoli.
Schopise a Auchtora vzali následně Norové do zajetí, předali je Britům a ti je nakonec poslali do zajateckého tábora v Kanadě, kde strávili zbytek války. Partridgeovi a Bostockovi, kteří byli podezřelí ze spolupráce s Němci, se nakonec podařilo přesvědčit Nory, že jsou Angličané tím, že jim ukázali krejčovské štítky na svých uniformách a půlpencovou minci. Pomohla také obrovská náhoda, že velitel lyžařské hlídky měl s Partridgem společné známé.
Oba britští letci tak byli osvobozeni a pěšky se vydali do Alesundu, města na norském pobřeží, vzdáleného mnoho kilometrů, na které právě Němci útočili. Loď, která je a další britské vojáky měla evakuovat, nikdy nedorazila, a tak ukradli auto a odjeli na severovýchod do Andelsnes, kde se jim podařilo zajistit si cestu zpět do Anglie.
V červnu 1940 byl pak Partridge při útoku na německou bitevní loď Scharnhorst sestřelen a zajat Němci, zbytek války strávil jako válečný zajatec. Bostock, opět létající na Blackburnu Skua, byl zabit ve stejné bitvě.
O mnoho let později, v roce 1977, se Schopisovi ozval Partridge a oba se setkali jako přátelé ve svých rodných městech Mnichově a Londýně. Partridgeův letoun Skua byl nalezen a je vystaven v leteckém muzeu námořnictva v Yeoviltonu v anglickém Somersetu. Schopisův ztroskotaný Heinkel stále leží na vrcholu osamělých hor poblíž norského Grotli.
Zdroj: warhistoryonline
Komentáře
Vaclav Flek
09. 03. 2022, 20:15pro Czert :
K vasemu sdeleni : "A k tomu churchilovy, skutecne ty voby v 45 nejsou tak jednoznacne jak se snazite naznacit." sdeluji : Churchill prohral v parlamentnich volbach naprosto jednoznacne. Nemam ted chut hledat presna cisla, ale vysledek byl pro nej natolik zdrcujici, ze se jeho jedinym projevem staly slzy nad "nevdekem Britu". Ani se nepokusil o relativizaci ci zpochybnovani vysledku, ty volby dopadly velmi presvedcive v jeho neprospech.
Pokud argumentujete Churchillovym pohrbem, nevim, co tim chcete dokazat. Z nasich politiku mel asi nejpompeznejsi pohreb Ludvik Svoboda, ktery byl ovsem jako politik podprumerny.
Takze pohreb sam o sobe nic nedokazuje.
A ta anketa o nejvetsiho Brita ? U nas podobne ankety o nejvetsiho Cecha s prehledem vyhrava Karel IV., ktery Cechem v klasickem slova smyslu nebyl, anebo take Jara Cimrman, ktery se za Cecha sice povazoval, ale neexistoval. Jinymi slovy, vsechny vase argumenty nic moc...
Vaclav Flek
08. 03. 2022, 21:58pro Czert :
Vubec vasemu poslednimu prispevku nerozumim. Debatu jsme vedli o Norsku, a vy najednou pisete o Finsku. co tedy vlastne plati? Take pisete o nejake knize, ale ja v teto diskusi zadnou knihu nezminuji. Tak vam nemohu lepe odpovedet.
Co se tyce Chamberlaina, zrejme o nem vite velmi malo, ale jako jiz tolikrat - nechce se mi vas poucovat....
Czert
07. 03. 2022, 22:14A k tomu churchilovy, skutecne ty voby v 45 nejsou tak jednoznacne jak se snazite naznacit.
Jaky ze to pohreb mel churchill?
A jaky clovek co ho nahradil?
Myslite ze je nahoda ci dilo propagandy ze churchil vyhral anketu o nejvetsiho brita a je za nej povazovan?
Neda to, aby se clivek nezeptal jak je vniman clovek co ho porazil ve volbach.
Czert
07. 03. 2022, 22:11Flek
To, ze hitler provedl preemptivni invazi, s tim problem nemam.
A skutecne by mme zajimalo, jak vami zminovana kniha by zmenila nahled na to, ze okupace finska bylo pro hitlera ve 41 po barbarose velmi vyhodna, ze byka lepsi nez jeho neutralita.
Skutecne se velmi rad necham poucit.
K onomu filmu, jiste ze film nemuze byt dukazem, me slo jestli jestli odpovidal realite.
Jaka byla nalada u finu po 39. Koho brali jako hrozbu, nemce nebo brity?
Divim se, ze to v one vami doporucene knize nebylo.
A co se tyka chamberlaina, velmi rad si prectu kdy projevil jakykoliv naznak odvahy a patere.
Misto jen kupeckeho pocitani.
Vaclav Flek
01. 03. 2022, 19:54pro Czert :
Ja jsem nabidl svou verzi udalosti tak, jak se s nejvetsi pravdepodobnosti staly. Pro vas to mohla byt sance si nektera mnou uvedena fakta dohledat a overit, coz jste zjevne neudelal. No nic, jak jsem jiz opakovane uvedl, neni mou ambici vas poucovat, a tim mene doucovat...
Vami zminovany film jsem nevidel, tak se k nemu nemohu vyjadrovat. Nicmene, i kdyby to bylo tak, jak pisete, tezko muze byt film dukazem.
Vase hodnoceni Chamberlaina i Churchilla je velmi povrchni, svedcici o vasi male schopnosti kriticke analyzy a interpretace. Navic jste vulgarni, coz mi dost vadi. O dalsi diskusi s vami na toto tema nemam zajem. Jen pripomenu, ze neni nahoda, ze Churchill prohral v srpnu 1945 velmi drtive volby, ackoliv se domnival, ze z nich vzejde jako jasny vitez. To take o necem svedci.
Czert
01. 03. 2022, 05:59Flek
Tohle sme uz resily jinde, tak jen to, na co se nedostalo.
Pro hitlera bylo sice vyhodne neutralni norsko ve 40, ale ve 41, kdy zautocil na sssr se pro nej okupovane norsko stalo obrovskym plusem.
Nedavno v cesku vysilali film o norske kralovne, ktera hledala zbrane v americe zbrane na obranu nirska.... Proti nemcum, ne britum.
To odpovida realite? Pokud ano, proc norove vnimaly jako nepratele nemce a ne brity ?
A k churchilovi, radsi bojovneho churchila co hleda zpusoby jak bojivat s nemci, i za cenu invaze do neutralniho statu, nez priposranka aka chamberlain, ktery by se vzdal pri prvni prilezitosti a nechal nemce ovladnozt evropu a svet.
Vaclav Flek
19. 02. 2022, 22:34Druhy odstavec clanku, obsahujici sdeleni : "Počátkem roku 1940 se Hitler rozhodl Norsko napadnout, dobýt a využít jeho strategický potenciál pro další válečné úsilí proti Spojencům. Celé norské tažení pak trvalo od 9. dubna do 10. června 1940, Norsko bylo obsazeno a na kampaň plynule navázal německý útok proti Francii." je extremne spatny a NEODPOVIDA PRAVDE.
Ve skutecnosti Hitlerovi velmi vyhovovalo neutralni Norsko, zvlaste v situaci, kdy se Nemecko pripravovalo na tazeni na Zapadni fronte. Nicmene vnimal, ze slabe Norsko neni schopno si ubranit svou neutralitu v konfrontaci s Velkou Britanii. Bojovny Churchill ve funkci Prvniho lorda Admirality si vyhodnotil, ze prave zde je slabe misto, a pokud se podari nemecke namornictvo vylakat do norskych vod, ustedri mu Royal Navy rozhodujici porazku. K tomu osem bylo treba provokace, kterou se stalo britske zaminovani norskych pobreznich vod (samo o sobe jiz duvod k valce), Churchill spravne predpokladal nemeckou reakci a valecne lode s britskymi invaznimi jednotkami jiz vypluly z britskych pristavu.
Okolnosti se vsak postavily proti Admiralite. Britsky namorni stab mylne vyhodnotil vypluti nemeckych valecnych lodi jako pokus o prunik do severniho Atlantiku, odvolal sve valecne lode, vyslane k Norsku, a nez po 36 hodinach zjistil svuj omyl, bylo pozde. Nemci v kombinovane namorni, letecke a vzdusne-vysadkove operaci obsadily sest klicovych pristavu na celem norskem pobrezi. Britove se presto pokusily o nasilne vylodeni, ale jejich invazni brigady utrpely porazku. Cele tazeni bylo rozhodnuto behem nekolika tydnu, ten uvadeny cervnovy termin ukonceni boju se tyka pouze operaci v oblasti Narviku, daleko za polarnim kruhem.
Receno jinak, formalne byli utocnikem Nemci, zejmena Kriegsmarine, ale moralni odpovednost za rozpoutani celeho konfliktu spociva - alespon z vetsi casti - na Velke Britanii. Po valce byl nemecky velkoadmiral Raeder za tuto invazi postaven pred Norimbersky soud, a nasledne odsouzen. S tim nesouhlasilo mnoho britskych admiralu i dalsich cinitelu, kteri vedeli, jak se veci odehraly.
Omlouvam se za dlouhy komentar k jednomu odstavci clanku. Ted uz jen strucne - zminovany film neznam, a proto se k nemu nemohu vyjadrit. Je jiste, ze podobnych nedobrovolnych stretu mezi vojaky bojujicich armad bylo mnoho, at jiz na mori, nebo v pousti, nebo v nehostinne tundre ci na dalsich bojistich. Mnoho z podobnych stretu, kdy nepratele museli spojit svoje sily, aby prezili jine nastrahy, se staly nametem mnoha filmu ci romanu. Jenom mne prekvapuje sdeleni, ze britsti a nemecti vojaci meli problem se vzajemnou komunikaci. Mluvim plynne anglicky a nemecky, a neumim si predstavit, ze by se prislusnici obou zemi nedokazali domluvit (i kdyz si vtipy mozna vypravet nemohli...).
jaroš
19. 02. 2022, 09:08Takže dle popisu se žádná tragedie nekonala. Ale byl podobný film o Japonci a Američanovi na ostrově.