Michael Kitzelmann byl zkušeným vojákem Wehrmachtu. Ve čtyřiadvaceti byl velitelem roty, byl vyznamenán Železným křížem II. třídy za statečnost v boji a Zlatým odznakem za zranění. Jenže byl také křesťanem, kterému vraždění ničilo duši, což ho nakonec i dostihlo.

Foto: Michael Kitzelmann | Bundesarchiv, Bild / CC-BY-SA 3.0

Poprvé Kitzelman začal o režimu pochybovat, když se v červenci 1941 zúčastnil bitvy u Smolenska a raných fází obléhání Leningradu, kde viděl zemřít tisíce Němců a Sovětů a totálně zdevastovanou sovětskou zem. V zimě 1941 byl přidělen k jednotce bojující proti partyzánům, kde byl v období od ledna do května 1942 svědkem zvěrstev, kterých se Einsatzgruppen dopouštěly na ruském obyvatelstvu, a zejména proti Židům. Kitzelmann, traumatizovaný a šokovaný těmito zážitky, začal nacisty silně nenávidět a otevřeně kritizoval rozkazy nadřízených. Jeho postoj vyplývající z křesťanského odmítání války a odpovědných nacistických vůdců byl zřejmý v jeho dopisech domů a rozhovorech s kamarády na frontě. Kitzelmann v nich stále častěji nadával na ty, kteří za válkou stáli a projevoval přání, aby už to skončilo. „Jedinou myšlenkou a touhou každého slušného člověka je jen to, aby válka skončila a Rusko se vrátilo Rusům.“

Psali jsme:Útok na věznici Sơn Tây – 56 amerických speciálů proti 12 000 Severovietnamcům

Foto: Poprvé Kitzelmann začal o režimu pochybovat, když se v červenci 1941 zúčastnil bitvy u Smolenska a raných fází obléhání Leningradu, kde viděl zemřít tisíce Němců a Sovětů a totálně zdevastovanou sovětskou zem. | Bundesarchiv, Bild 116-168-618/CC-BY-SA 3.0

Stalo se, co se stát muselo. V březnu 1942, když se léčil v nemocnici z průstřelu nohy, ho udal kamarád z jednotky a Kitzelmann byl v dubnu 1942 zatčen, kdy se později ke všemu přiznal. Protože se jednalo o zkušeného vojáka, soud mu dal šanci jeho provinění odčinit v trestní jednotce, která bojovala proti partyzánům. To ale Kitzelmann odmítl s tím, že není vrah civilistů, ale je voják a dodal, že raději zemře, než aby proléval krev nevinných. Soud mu vyhověl a na Velký pátek roku 1942 ho odsoudil k trestu smrti za podkopávání vojenské morálky. Kitzelmann byl popraven popravčí četou 11. června 1942 ve věznici Oryol a před popravou svému spolubojovníkovi, který ho zradil, prý odpustil.

Tento statečný německý voják, který nikdy nezradil svou vlast a proléval za ní krev, ale odmítal být sluhou ďábla protože chtěl zůstat člověkem, na očištění svého jména čekal dlouhých 64 let. 8. září 2009 ho Bundestag rehabilitoval a vrátil mu jeho hodnost.

Zdroj: britannica

Psali jsme:Španělská Armada a brambory v Irsku