pro Zdeněk :

Bohuzel nemohu souhlasit s casti vasi vety, ktera zni : "Souhlasím se Slavoslavem, Finsko bylo do pokračovací války vtaženo, jednak prohlášením Německa a jednak napadením ze strany CCCP..."

Finsko bylo do valky urcite vtazeno v dusledku masoveho naletu sovetskych bombarderu, z velke casti miricich na finska mesta. Urcite ale nebylo vtazeno v dusledku prohlaseni Nemecka. Ja vlastne takovy pripad v dejinach neznam, kde by pouhe prohlaseni jednoho statu dostalo jiny stat do valky (jinou veci je, pokud jeden stat vyhlasi mobilizaci, treba i skrytou...). Myslim, ze chapu, co jste chtel vyjadrit, ale asi jste to nepresne formuloval.

Z meho pohledu jako duvod ke vstupu Finska do valky ten rozsahly sovetsky nalet uplne stacil. Rusky historik Mark Solonin venoval teto otazce svou 600 strankovou knihu "25. cerven - Hloupost nebo agrese ?" , ktera vysla i cesky. V prekladu je rada chyb a zejmena chybi mapy, ktere pomahaji orientaci v textu, presto rozhodne doporucuji k precteni.

Vetu autora clanku v poslednim odstavci, zacinajici : "Snad nikoho nepřekvapí, že zmiňujeme "Bílou smrt" mezi spojeneckými odstřelovači..." povazuji za zmatecnou. Mne treba prekvapila.


Sovetsky svaz nebyl spojencem Treti rise v klasickem slova smyslu, oba totalitni staty si pouze vymezily vzajemne sfery vlivu a zavazaly se neutocit jeden na druheho. To neodpovida litere ani duchu spojenecke smlouvy. Na druhe strane ani Britanie ci Francie nijak zvlast nepodporovaly Finsko, pokud vubec. Postavily sice dobrovolnicky sbor, ovsem jeho hlavnim poslanim bylo obsazeni dolu na zeleznou rudu v severnim Svedsku. Tento sbor nebyl nikdy vyslan, a Finsku nijak nepomohl.

jeroným
miesas veci dohromady. A pokial puska bola konstruovana a nastrelena z bajonetom na hlavni, tak sa jeho odnatim posunie bod zasahu, pretoze sa zmeni zataz na konci hlavne a posobenie prachovych plynov na strelu pri opusteni hlavne.
Dlzka hlavne je ina vec a uz som cital prihody, ako skracovali hlaven a nic, takze to skoncilo zhananim novej hlavne, kedze ta povodne bola dozrezavana na bonsaj
To iste plati o "zazracnej" volne plavajucej hlavni, kde pokus prerobit klasicke ulozenie na volne plavajuce totalne zabil presnost povodne velmi presnej pusky.

Vtedajsia ani optika, nieto mechanicke mieridla strelbu na nejake supervzdialenosti neumoznovali - niekolkosto metrov uz bol vynikajuci vykon s prihliadnutim k tomu, ze ziadne dialkomery neboli a zastrelovacia palba v bojovych podmienkach sa neda prezit. Ale na podobne vzdialenosti a na sutaziach aj vacsie sa palilo Sharps-kami, Creedmore-kami, Remington-kami na poctivy cierny prach desiatky rokov predtym, s kvalitnymi mechanickymi mieridlami a ziadna volne ulozena hlaven tam nebola. A pokial chce niekto hovorit o bodaku, nech si pozrie, ako bol v tej dobe upevneny Malcolm-ov opticky zameriavac - cely system bol dlhsi nez hlaven.

Keby to bolo tak trivialne a jednoparametrove, tak ultrapresne pusky davajuce to 1 dierou na kilometer, robi absolutne kazdy.

anekdoticky priklad ako dodatocna vaha na usti "rozhodila" nenapravitelne rozptyl. V tomto pripade islo o tlmic.

https://bulletin.accurateshooter.com/2022/04/how-do-suppressors-affect-accuracy-surprising-test-results/

jumpman

ja velmi dobre viem o com hovorim o to nemaj strach a mal som v rukach xy zbrani ktore mali pazbu okolo hlavne na tesno a strielali submoa rozptyl. Rovnako ako napriklad zbrane rady ZKK 60x ktore takyto rozptyl dokazu strielat bezne. Nie je to moja salka kavy, su tam ine problemy kvoli ktorym taketo riesenie zbrane nepreferujem, ale to by bola debata o niecom inom a nie o rozptyle za podmienok, ze nestrielas vela ran za sebou

co sa tyka bodaku na usti, ano. Zmeni charakteristiku kmitania hlavne a tym padom co? tym padom spravidla posunie bod zasahu. Ak nema v uchyteni volu, ze by sposoboval nepravidelnost toho kmitania vystrel od vystrelu nie je tam dovod na ziadne dramaticke zvysenie rozptylu. Bodak sa sprava ako sucast hlavne a zvysena hmota spravidla zlepsuje charakteristiku co sa tyka vlastnych frekvencii a ich budenia.

vlady
Devětatřicetiletá brazilská modelka a odstřelovačka Thalito do Valleová padla v Charkově pouhé tři týdny poté, co se přidala k ukrajinské cizinecké legii. Chudák holka, udusila se po zásahu ruskou raketou. :smile:

Slavoslav: Skutečně evidentně netušíš o čem mluvíš a o čem mluvím já jeronýmem. Zkusím Ti to vysvětlit ještě jednou. V okamžiku zážehu prachové slože v nábojnici se začne střela protláčet hlavní. Tímto pohybem (a tlakem plynů za kulkou) dochází k rozkmitání hlavně. Tyhle kmity působí už v době, kdy je střela ještě v hlavni a tady přichází ta nutná stabilizace kmitů hlavně. Nejsnadněji dokážeš zbraň nastřelit, pokud je hlaveň uchcena pouze v místě nábojové komory - namá další opěrný bod pro vznik dalších harmonických kmitů. V okamžiku, kdy se do hlavně i jen šroubem uchytí podpažbí či předpažbí, dochází v místě tohoto uchycení ke vzniku další složky kmitání (tzv. vyšší harmonická) a ta může znamenat především to, že se ty kmity na ústí hlavně potkají v různých amplitudách při jednotlivých výstřelech - takže soustřel jde do kopru. Pokud na konec hlavně posadíš půlkilový bajonet, tyto kmity naprosto rozhodíš. Pro standartního pěšáka, který střílí maximálně na 100m a je stejně schopen trefit maximálně stojící figuru, je to irelevantní. Pokud ovšem máš střelce, který potřebuje zasáhnout na 200+ cíl velikosti lidské hlavy a často i menší, musíš omezit všechny vlivy, které ti do nástřelu přináší náhodné veličiny. Je to ovšem poznatek poslední doby, takže dost pochybuju, že střelci za 2 světové měli představu proč se jim rozhodí soustřel po nasazení bajonetu. Ale jelikož uměli střílet a někdo je to i učil, tak i bez těchto matematických znalostí odpozorovali, co jim zhorší přesnost, takže bajonet by si nasadil na pušku jenom pěšák... Líp už Ti to asi nevysvětlím

jeronym

bezne sa na ustie hlavne kvackali svetla a ine zariadenia a to sa bavime o lahkych polovnych hlavniach. Ziaden zasadny vplyv na presnost to nemalo, akurat bolo treba skontrolovat si nastrel.

A co sa tyka skracovania hlavne tak ano. Skratenie vyslahaneho ustia moze mat pozitivny vplyv na presnost no nie je to o ziadnom triafani sa na nulovy vykmit apmplitudy. Uz len rozptyl ustovych rychlosti seriovo robeneho naboja spolu s rozdielmi horenia prachu leto zima to by si musel skracovat predlzovat hlaven kazdu chvilu.

Je niekolko obecnych pravidiel co sa tyka konstrukcie hlavne maju vplyv na presnost ktore riesia aj jej tuhost co sa tyka kmitania, ale idu na ukor inych vlastnosti a na prenost mozu mat prave negativny vplyv ak sa bavime o long range

Kanár
já držím pušku taky tak. A když mám dobrej den a neklepu se, tak mám vleže bez opory soustřel na 50 m přes mířidla do 3 cm. Když držím víc vepředu, tak strhávám.

nobody
bajonet ti kurva rozhodí soustřel. Ale to v počítačovej hře nepoznáš. Jak to správně napsal Jumpman. Kmitání hlavně je svině. Za mých mladých let jsem myslivcům na soustruhu zkracoval hlavně, aby se jim zlepšil soustřel. Tehda byli jen jedny náboje, takže se na ně musela hlaven naladit. V zásadě jde o to, aby střela opustila hlaven v době kdy amplituda kmitu je nulová. Proto mají někteří střelci na hlavních závaží (pravda, někdo jen vyvažuju zbran). Dneska je levnější zkusit několik různých výrobců střeliva a najít ten pravý. Nebo přebíjet. Kolikrát mi trvá měsíc než najdu tu správnou laboraci.

Kmitání je důvodem toho, že někomu střelivo lítá parádně a druhej není schopnej nic trefit i když mají oba stejný náboje.

Kanar,

ono ta to prekvapi, ale je to spravne drzanie zbrane. Lava ruka v lakti ohnuta tak, aby co najvacsi prenos vahy tej zbrane isiel priamo cez kosti a nie cez svaly ktore sa unavia a zacnu chviet. Neviem ako to vysvetlit lepsie, mozno tento obrazok pomoze, vid drzanie slabej ruky https://www.olympic.sk/sites/default/files/styles/gallery_full_watermark/public/field_media_image/2019-06/JKA_2271jany%20patrik_foto%20sukup.jpg?itok=GcfVPa8s

Ten Simo Häyhä nepoužíval optiku, protože by musel moc vyčnívat v ležící poloze. Sám to tak vysvětlil. Takto skoro splynul se zasněženou krajinou. Na té fotce s bajonetem to možná ani on není, protože tu pušku drží, jak Žižka telefon ... :-)

jumpman

pre presnost je dolezita opakovatelnost - aby zbran kmitala vzdy rovnako. Kazda hlaven totiz kmita pri vystrele a samozrejme nasadenim bodaku sa zmeni charakteristika toho kmitania - posunie sa bod zasahu. No ak tam ten bodak nelieta vo volnom ulozeni nie je dovod, aby doslo touto zmenou k zasadnemu, alebo akemukolvek zhorseniu presnosti. Samozrejme je nutna korekcia mieridiel, ale to je nieco ine a nehovori to nic o presnosti vyslednej zostavy

Moderne ostrelovacie pusky otvorene mieridla nemaju, lebo su im zbytocne, nik tam nerata s inou strelbou ako cez optiku a len by sa zachytavali pri pohybe terenom a zavadzali.

S plavajucou hlavnou je to tiez osemetne. Tam to ma vplyv najma ak mas drevenu pazbu ktora zmenou vlhkosti moze menit svoj tvar a posuvat bod zasahu pripadne ak strielas viac ran za sebou kde dochadza k nerovnomernemu chladnutiu. Ale existuju zbrane ktore zamerne ukotvuju hlaven v roznych bodoch a su velmi presne, len to nie je na desiatky ran za sebou. Pripadne je hlaven podopreta na prvych 15-20 cm za nabojovou komorou ako napriklad Tikka aj pri varmintoch

Slavoslav: s tím bodákem nemáš pravdu. Při výstřelu dojde ke kmitání hlavně a každý bod, který tu hlaveň rozváží znamená další harmonickou v těch kmitech a z toho vyplývá snížení přesnosti. U běžných pušek se tohle neřeší, protože přesnost je ucházející, ale všimni si, že nejnovější odstřelovací pušky dokonce nemají na hlavni ani mušku. Optimální je uchycení pouze u nábojové komory a zbytek hlavně volný...

Jinak k těm cifrám, tomu finskému zázraku příliš jeho cifry nevěřím, ale možné je cokoliv. To že další nejlepší jsou rusáci je dané hlavně tím, že rusko nemá a nikdy nemělo odstřelovače v tom duchu, jako jsou cvičeni na západě. Ruský sniper byl součástí jednotky, s ní se pohyboval a dá se říct, že střílel na všechno, co se mu ukázalo. Němci a západní spojenci cvičili snipera tak, že ten operoval samostatně, rozmýšlel se, na co vystřelí a likvidoval především důležité nepřátele, jako důstojnický sbor, kulometčíky a podobně

Tak vám to bača vysvětlil a teď už počkat jen na vedoucího Karla.

Drag

no a potom takychto strelnicovych borcov zoberies do terenu, nechas ich par hodin bez pohybu lezat, idealne vo vlhkej pode a das im vystrelit na miznuci terc ktory sa nahodne objavi, bez upozornenia na par sekund, trebars aj do tych 100 m

a vlastne malokto z nich dokazal svoje slovne uspechy zopakovat aj na strelnici ked sa mohli predviest nazivo

jeronymko,
sracky su mozno prispevky. Ta fotka sa vzhladom na masku neda identifikovat, ale bodak s tym nema nic spolocne. Pretoze ak je puska nastrelena s bodakom, tak je to naopak jeho zlozenie, co rozhodi presnost. A pusky sa s bodakmi nastrelovali, takze bez informacii o tom, ake boli postupy finskej armady len vypustas vetry.
Privolat delostrelbu na poziciu snipra mohol kde-kto uz za 2. svetovej, s vynimkou napr. prave ruskych burlakov a burlaciek, pretoze tam bola vysielacka neznamy pojem, na rozdiel od US ARMY, kde clen malej skupiny vojakov mohol tu delostrelbu na nepriatela zoslat - pretoze poznali baterie a vysielacky (dokonca aj ponozky, topanky a toaletny papier ci splachovaci zachod - co nejeden rusak nepozna dodnes).
Lenze na to, aby si ju mohol zoslat musi nielen tusit, ze tam nejaky sniper je, ale aj kde zhruba je, pretoze delostrelba je mizerne ucinna voci osobe v kryte, o to viac, ked pozicia nie je v jej epicentre. Cize tvoja milovana ruska chamrad mohla vies co aj s tvojimi rozpravkami. Pretoze pri ucinnom dostrele sniperskych pusiek musis tu poziciu stanovit tak na desiatku metrov presne - hodne zdaru, ked sniper moze byt na lubovolnom mieste stovky metrov navzajom odseba vzdialenom

L.M.P.Kdo umí ten umi.... čest práci.

Pokud vím, Simo Häyhä nebyl zasažen žádnou kulometnou střelou, ale zakázanou tříštivou střelou sovětského odstřelovače, kterého navzory zranění úspěšně zlikvidoval.
Navíc on sám trval na tom, že počet 512 nepřátel odstřelovací puškou a 500 samopalem je nadsazený počet a jako oficiální údaj je bráno 259 nepřátel jako odstřelovač. Sám byl přesvědčen, že dostal přibližně 500 protivníků celkem.

Souhlasím se Slavoslavem, Finsko bylo do pokračovací války vtaženo, jednak prohlášením Německa a jednak napadením ze strany CCCP. Navíc podstatné je, že Finové při následném útoku postoupili pouze do hranic z listopadu 1939 a pak se útok víceméně zastavil.

jeronym

nasadeny bodak, nema dovod rozhadzovat sustrel, moze posunut bod zasahu, ale to je tak vsetko ak tam nie je nasadeny s volou ako prasa. Podobne tlmice a ustove brzdy, ktore maju na presnost obecne vplyv pozitivny a dnes je tlmicom vybaveny prakticky kazdy vojensky a policajny odstrelovac.

A mimochodom, Hayha mal vacsinu zabiti na pomerne malu vzdialenost max do 200 m, pricom gro dosiahol puskou bez optickeho zameriavaca ktory odmietal, lebo k nemu bolo potrebne vysoko dvihat hlavu a demaskovat sa

ta fotka Sima , jak leží s puškou a nasazeným bajonetem je sračka. Bud to není on, nebo je to jen poza pro fotografa. Žádnej snajper si nenasadí bodák na flintu. Za prvé to nepotřebuje, protože střílí z dálky a za druhý bajonet na pušce rozhazuje soustřel a dost jej posouvá. Každej kdo střílel s nasazeným bajonetem to ví. On i blbej kompenzátor, nebo ústovka udělají své. O tlumiči ani nemluvím. Každou chvíli na střelnici nějakej Rambo co si koupil tlumič, čumí jak péro z gauče že se nemůže trefit do terče.

Odstřelovačky jsou dneska jinde, ale i ty starý flinty dokázali střílet přesně. S moji Schmidt rubin a původními náboji GP11 (asi 80 let starýma) se nechá střílet z opřenou flintou jednou dírou (pravda, mám tam dioptr protože jsem slepej). A nepřítele není třeba střelit přímo do oka. Stačí kamkoliv a je vyřazenej. Pokud to není americkej hrdina s deseti dírama v sobě a stále útočící.

Osobně bych snajperem bejt nechtěl. Ne že bych neuměl střílet, i toho nepřítele bych dokázal zabít, ale životnost snajpera není moc velká. Dneska se souboje á la Nepřítel před branami neprovozují. Pokud se někde objeví snajper, nepřítel tam hodí dělostřeleckou přehradu a je vymalováno. Proto se Robocop Willi taky tak rychle zdekoval zpátky. Když jej rusové zaměřili, tak mu tam šoupli pár granátů. Ukry kolem něj to roztrhalo, on měl kliku. Proto rusáci rozhlašovali že jej dostali.

Finsko sa k ziadnej Operacii Barbarosa a utoku na ZSSR nepripojilo a ci by sa tak stalo je len cista sepkulacia. Tzv pokracovacia vojna zacala tym, ze Sovieti zacali bombardovat Finsko bez toho, aby to vobec vstupilo do vojny a zautocilo na ZSSR