Během 2. světové války byly britské železnice doslova přecpány lokomotivami, které ani trochu nesdílely žádnou z proslulých elegantních linií britské designové školy. Byly robustní, silně vypadající až surové - tak nějak moc americké. Jednalo se o lokomotivy třídy S160 2-8-0, které byly postaveny v USA ve značném počtu ve velmi krátké době a poslány do Evropy, jako "tažné koně" nové války. Jejich nasazení a ztráty byly značné, za nejznámější nasazení patří bezesporu Den D, kdy lokomotivy S160 zajišťovaly prakticky ihned po vykládce z dopravních lodí logistickou podporu postupujícím spojeneckým jednotkám.

Foto: Po válce musely ČSD řešit nedostatek lokomotiv například zařazením 80 amerických lokomotiv S160 od UNRRA (United Nations Relief and Rehabilitation Administration) a dalších 20 jich bylo pronajato od USATC (U.S. Army Transportation Corps). | archiv US Army

Třídu navrhl major J. W. Marsh z železniční divize Armádního sboru inženýrů (US Corps of Engineers), který se později stal Armádním dopravním sborem (United States Army Transportation Corps - USATC). Během třicátých let upravila US Army design zastaralé lokomotivy Baldwin 2-8-0, která měla ještě prvoválečný rodokmen, na vylepšenou třídu S159, z níž bylo v roce 1941 postaveno pouze osm jednotek. Major Marsh ve spojení s továrnou Lima locomotive works v Ohiu pak provedl tak velký počet různých vylepšení třídy S159, že množství těchto změn vedlo ke reklasifikaci a vytvoření prakticky nové třídy S160. První lokomotiva této třídy vyjela z výrobní linky v roce 1942. S160 by se dala jen stěží označit jako estetický triumf. Šlo o velmi úsporný design určený pro rychlou a ekonomickou výrobu, jednoduchou údržbu a relativně krátkou životnost. Během čtyř let bylo vyrobeno 2120 jednotek třídy S160.

Psali jsme:Létající tygr a Černá ovce – 26 sestřelů, zajetí, Medaile cti a bouřlivý život Pappyho Boyingtona

Foto: Lokomotivy S160, určené původně pro válečnou dopravu americké armády, dostaly u ČSD označení řady 456.1. | archiv US Army

Třída S160 má i československou stopu. Po skončení 2. světové války bylo nutné rychle doplnit zdecimovaný lokomotivní park pro nákladní dopravu v nově osvobozeném Československu. Málo známým faktem je, že se ministerstvo dopravy rozhodlo pronajmout 20 lokomotiv S160 a dalších 60 zakoupit od organizace UNRRA. Spojenecké lokomotivy se k nám převážely z Belgie přes Německo, kde je přiváželi naši strojvedoucí a topiči, kteří museli mít určitou jazykovou znalost. Po přivezení byly stroje označeny řadou 456.1 a následně přiděleny ředitelstvím Brno, Olomouc a Bratislava. Lokomotivy byly používány převážně v nákladní dopravě. Od začátku šedesátých let docházelo k jejich postupnému vyřazování a částečným úpravám. Poslední mašina řady 456.1 byla vyřazena v roce 1973.

Video: Lokomotiva S160 v akci / YouTube

Článek byl přejat s laskavým svolením autora a redakce stránky "Válka. Válka se nikdy nemění." 

Psali jsme:Vikinská štítová hradba - důmyslná taktika nebo nesmrtelný mýtus?