V noci 15. září 1950, necelý den před vyloděním u Inčchonu, proběhl výsadek 772 studentů z 1. Nezávislé mobilní jednotky (Miryang Guerrilla Battalion) vyzbrojených starými japonskými a ukořistěnými severokorejskými zbraněmi na pláži Jangsari. Výsadek měl dva úkoly; odvést pozornost od výsadku v Inčchonu, který měl proběhnout následující den a zablokovat silnici číslo 7, aby komunisté nebyli schopni zásobovat své jednotky dislokované v Inčchonu. Vysoce motivovaní a v průměru 17-ti letí studenti se s minimem bojových zkušeností dostali do zad celé severokorejské 5. divizi.

Foto: Velitel sil OSN, Douglas MacArthur, později ocenil všech 772 studentů, které „si navždy bude pamatovat jako věrné a chrabré přátele" | Wikimedia Commons

Vylodění začalo dvě a půl hodiny po půlnoci a už při přiblížení se objevily první problémy, které pomalu ztěžovaly průběh celé operace. Výsadková loď LST-667 Munsan-ho, která výsadek vezla, najela ve naprosté tmě na mělčinu a byla poškozena natolik, že zde byla zanechána svému osudu. Studenti se společně se dvěma americkými poradci poručíkem Williamem Harrisonem a seržantem Frederickem D. Cooperem, kteří nesli jedinou vysílačku, vylodili na pláži a vyrazili směrem k blízké vesnici.

Psali jsme:Anschluss Rakouska - první velký úspěch Adolfa Hitlera na mezinárodním poli

Foto: Uvízlá výsadková loď LST-667, Munsan-ho u pobřeží poblíž Chansadongu, v září 1950 | Wikimedia Commons

Co ale Jihokorejci a ani jejich američtí spojenci netušili, byl fakt, že blízkou vesnici a kopce okolo pláže drží severokorejský 12. pluk, který se zde zotavoval z tvrdých bojů s vojáky 3. jihokorejské divize. Studenti se stěží dostali z pláže, a hned se na ně snesla silná nepřátelská palba. Za 4 hodiny se útočníci museli stáhnout zpět na pláž, kde zaujali obranná postavení a zoufale odráželi sebejisté útoky zkušených severokorejských vojáků.

Foto: Den před vyloděním u Inčchonu proběhl výsadek 772 studentů z 1. Nezávislé mobilní jednotky (Miryang Guerrilla Battalion) vyzbrojených starými japonskými a ukořistěnými severokorejskými zbraněmi na pláži Jangsari | Wikimedia Commons

1. Nezávislá mobilní jednotka se tak kvůli tomu, že jejich loď uvízla na mělčině, neměla jak stáhnout. Než se našla náhrada, podporovaly studenty letouny US Airforce nepřetržitou blízkou podporou a válečné lodě US Navy masivní dělostřeleckou palbou. Americké vrtulníky přistávaly na pláži, přivážely munici a odvážely raněné. Jihokorejcům však trvalo 4 dny, než se jim podařilo připlout s další výsadkovou lodí LST-665 Chochiwon-ho a evakuovat těžce zkoušené studenty 1. Nezávislé mobilní jednotky.

Psali jsme:Nijmegen 1940 a 1944: nizozemský most hrál klíčovou roli v obou válečných taženích

Foto: Čtyři výsadkové lodě LST vykládají muže a vybavení na Rudé pláži, jeden den po obojživelných operací u Inčchonu | Wikimedia Commons

Operace skončila fiaskem a boj studentů nakonec neměl požadovaný efekt. Severokorejci toto vylodění právem považovali za malou, nedůležitou akci a nevyčlenili na ní žádné dodatečné síly. Zároveň nebylo dosaženo ani přerušení silnice číslo 7. Evakuovat se nakonec podařilo 725 studentů, ze kterých bylo 110 zraněno (včetně obou amerických poradců).  V téměř pětidenní bitvě zemřelo celkem 39 studentů a dalších 32 jich bylo zajato. Ztráty Severokorejců jsou neznámé.
Článek byl přejat s laskavým svolením autora a redakce stránky "Válka. Válka se nikdy nemění." https://www.facebook.com/WarNeverChange/